11488786

ZAČÍNÁ ŠKOLA - JAK ZVLÁDNOUT PRVNÍ TŘÍDU

Autor: Dana Kutálková a Tereza Beníšková

Ze dvou zajímavých knížek nakladatelství GRADA jsme pro vás vybrali užitečné rady pro první školní den i rok. Dozvíte se, jak je vhodné uspořádat denní režim prvňáčka, jak se vyhnout ranním zmatkům a co všechno pomůže vám i prvňáčkovi zvládnout první školní rok bez zbytečného stresu. Nechybí ani praktická doporučení, týkající se psaní úkolů a domácí přípravy.

Zacina_skola_normal

Ilustrační foto: archiv AZ RODINA.cz


Pokud je rodičům líto posledních dnů prázdnin a přijedou v neděli navečer, bude začátek školy ve vzpomínce spojen nejspíš se spěchem a zmatkem. Spolu s přirozenou dávkou stresu z velké změny se ta troška volna může někdy vymstít. První den školy totiž neoddiskutovatelně velkou životní změnou je.

Ve školce se leccos dělat mělo, ale v zásadě se nic nestalo, když se úkol nesplnil - ve škole je to úplně jinak.
Přestože pobyt ve škole se obvykle během prvního týdne jen pozvolna prodlužuje, klade i tak velké nároky na schopnosti dítěte se přizpůsobovat novému prostředí, spolužákům, které předtím neznalo, paní učitelce a jejím pokynům.
Start do nové životní etapy by měl být, pokud možno, podbarven spíš zvědavostí a pocitem vlastní důležitosti než strachem a nejistotou.

Klidná příprava prvního dne a odpolední malá rodinná oslava pomůže často i rodičům - školy se někdy obávají víc než dítě.

Po začátku školního roku se u logopeda objevují častěji než jindy děti s projevy koktavosti, dětští lékaři řeší nevysvětlitelné horečky či žaludeční nevolnosti, které zázračně mizí s blížícím se víkendem, psychologům přibývá práce s poruchami spánku. Jde většinou o děti spíše labilnější, citlivé - reagují tak na změny, které neumějí zvládnout.

Příčinou může být i přetížení - perfektní domácí úkol předem dlouze nacvičovaný nanečisto, často s křikem a lamentováním, to není pro dítě zrovna záviděníhodná situace. A to nemluvím o početné řadě tzv. „zájmových kroužků", které dítě ne vždy zajímají, ale rodiče je vybrali, protože „doba si to žádá", jak to formuloval jeden tatínek.

V součtu hodin, trávených ve škole, nad úkoly a v kroužcích tak sedmileté dítě dosahuje často plné osmihodinové pracovní doby, někdy i s přesčasy...

Pokud se situace rychle nevrátí k normálu a koktavost, problémy se spánkem, tiky a další změny během září nemizí, nebo se dokonce zhoršují, vyhledejte odbornou konzultaci. Objektivní rozbor situace může rychle odhalit příčinu a lze pak navrhnout individuálně nejvhodnější opatření.

Dnešní školní výuka je i při velmi vstřícném přístupu učitelky poměrně náročná a mezi dětmi jsou během první třídy ještě veliké rozdíly ve schopnosti se vědomě učit. To, že začátek školy je pro některé dítě klopotný a pro jiné velmi úspěšný, nemusí vůbec nic vypovídat o jejich dalším vývoji.

Pomalejší dítě může postupně „nabírat rychlost", zatímco křivka dítěte
veleúspěšného se může pozvolna zmírňovat. Je proto na nás dospělých, abychom si srovnali v hlavě, zda chceme mít doma dítě úspěšné, ale přetížené, které nemá čas na spontánní hru, nebo dítě spokojené, které sice nepodává špičkové výkony na všech frontách, ale udrželo si i přes řadu povinností svou hravost a zvědavost.

Plnit své povinnosti by dítě samozřejmě mělo, jak nejlépe dovede, a my dospělí bychom měli reagovat spíše na snahu než na výsledek. V první třídě se totiž zakládá obecný postoj ke vzdělání - bude-li je dítě považovat za něco velmi obtížného, co přináší jen potíže a problémy, může se to vymstít v budoucnosti.

DENNÍ REŽIM PRVŇÁČKA

Nástup dítěte do první třídy se někdy přirovnává k nástupu dospělého do prvního zaměstnání. Jak již bylo řečeno výše - školní prostředí je pro dítě nové a neznámé. Neví, jaké chování se od něj přesně očekává, co má dělat, aby s ním ostatní byli spokojení. Pro prvňáčka se změní spousta věcí - chodí do jiné budovy než dřív, tráví čas s jinými lidmi, dělá jiné věci než ve školce. Nemůže dělat, co ho právě napadne. Musí víc poslouchat, víc se ovládat. Jsou na něj kladeny vyšší požadavky na soustředění, musí se mnoha věcem přizpůsobit a na mnoho věcí si zvyknout.

Denní režim prvňáčka by měl respektovat změněnou situaci dítěte.

Na co byste se měli jako rodiče začínajícího školáka zaměřit?

Koncem léta před nástupem do školy se zkuste vrátit k původnímu řádu, který byl možná prázdninami a dovolenou narušen. To znamená pravidelné usínání i vstávání, nějaké domácí povinnosti, nutnost poslechnout apod. Ve škole váš drobeček také bude muset dodržovat určitý řád. Pokud to bude umět už z domova, bude to mít snazší.

Dostatek spánku

Aby dítě bylo ve škole úspěšné, mělo by být dostatečně vyspalé. I dospělý člověk, když je nevyspalý, se hůř soustředí, déle mu trvá zapamatování, pomaleji mu docházejí souvislosti apod. Dětský organizmus je k nedostatku spánku ještě vnímavější než dospělý. Zvažte, jestli vaše dítě spí dostatečně. Potřeba spánku je individuální. Některé děti potřebují spát více, jiné méně. Nedá se říct, že by každé dítě mělo chodit spát po Večerníčku. Mělo by ale chodit spát tak, aby bylo ráno odpočinuté. Je na rodičích, aby zařídili, že dítě půjde spát včas. Buďte dostatečně pevní a důslední. Dítě vás nejspíš bude přemlouvat, že se mu ještě spát nechce. Zaveďte si doma nějaký rituál před spaním, pokud ho již nemáte (čtení pohádky, zpívání písničky...). Když se bude pokaždé před spaním např. číst pohádka, dítě bude vědět, že po pohádce už se jde opravdu spát. Přítomnost rodiče u dítěte před spaním dítě uklidní, je to hezká chvilka blízkosti. Dítě se může i svěřit s věcmi, s kterými to během dne nešlo.

Večer by se děti neměly dívat na akční filmy, horory atp., aby pak neměly divoké sny.
S nástupem do školy se zřejmě spánková potřeba vašeho prvňáčka na nějakou dobu zvýší. Mozek musí zpracovat hodně nových zážitků a podnětů. Proto zkuste dítě posílat do postýlky o maličko dřív, než když chodilo do školky.
Možná váš prvňáček někdy usne i po příchodu ze školy domů, i když ve školce už dávno po obědě nespával. To je úplně v pořádku, tak se tělo brání proti přetížení, mozek potřebuje mít příležitost nové události zažít. Až si dítě ve škole zvykne, nejspíš se jeho spánková potřeba vrátí do starých kolejí.

Jídlo a pití

Školáci (a prvňáčci zvlášť) by měli jíst dostatečně a pravidelně. Ve stravě by neměly převažovat sladkosti, tučná a mastná jídla. Nástup do školy provází zvýšený stres, proto by neměly chybět vitamíny, čerstvé ovoce a zelenina. Důležité je také, aby děti dost pily. Do školy by si měly nosit svačinu a pití. Když děti málo pijí, bolí je hlava, jsou unavené, hůř se soustředí.
Někteří předškoláci nejsou zvyklí snídat. Snídaně je však důležitá. Aby mozek ve škole dobře fungoval, potřebuje energii. I když dítě dosud nesnídalo, měli byste ho to naučit. Hezké by mohly být společné snídaně dítěte s rodiči. Zvlášť když se školák s hodně pracovně vytíženým tatínkem či maminkou uvidí jinak až večer. Společná snídaně je příležitost, jak chvíli pobýt spolu, dozvědět se, co dítě ten den čeká, na co se těší, čeho se bojí, kam půjde odpoledne... Povídání s dítětem u snídaně by mělo mít přednost před čtením novin či před pracovními věcmi.

Ráno

Ráno byste vy i dítě měli vstávat včas, aby se vše v klidu stihlo. Ranní spěch dobré pohodě nesvědčí. Když se ráno pokaždé spěchá a nestíhá, je to přímo živná půda pro hádky a rozlady, z kterých může být citlivější dítě rozhozené po celý den.
Pokud nejste ranní ptáčata, která vstávají bez budíku a ránem procházejí s písní na rtech, dělejte ráno jen to, co je opravdu nutné. Vše, co lze, si připravte večer. Na cokoliv, co děláte ráno vy i dítě, počítejte raději ještě nějakou časovou rezervu. Jestli je váš prvňáček louda, tak raději větší časovou rezervu.
Ranní činnosti by měly být zaběhané. Pokuste se najít si doma nějaký systém, který bude vyhovovat. Tzn. kdo kdy půjde do koupelny, abyste si navzájem nepřekáželi, kdy a zda vůbec se snídá, zda se u snídaně čeká na všechny členy rodiny apod.
Většina lidí ráno ještě napůl spí. Proto je dobré neprobírat ráno žádná konfliktní témata ani s partnerem, ani s dětmi. Stejně není čas na jejich vyřešení, jen se zbytečně rozčílíte.
Soustřeďte se na jediný cíl - tj. vypravit se z domu ve zdraví a se vším, co ten den potřebujete.
Pokud se prvňáček vypravuje ráno sám, klidně mu sepište a někam vyvěste seznam nutných ranních činností, aby na nic důležitého nezapomněl.

Večer nachystejte, co se nachystat dá

Určitě dítěti překontrolujte tašku, jestli má všechno na následující den připraveno. Neměli byste ale tašku chystat za dítě. Připravení tašky je povinnost vašeho prvňáčka, vy byste mu měli jen pomáhat a dohlížet. Pokud je taška v pořádku, nezapomeňte svého školáka pochválit.
Večer se dá připravit i oblečení pro dítě na následující den. Některé děti (spíš holčičky) si oblečení vyberou samy a rodičům zbývá jen dohlédnout, zda je kombinace oblečení přijatelná a vhodná pro danou roční dobu. Když bude oblečení nachystané už večer, tak tím ráno ušetříte čas a možná i nervy. Vyhnete se např. ranní hádce s dceruškou, která tvrdí, že tuhle sukýnku v žádné případě ne, tohle tričko jí nesluší a tenhle svetřík se nehodí k těmhle kalhotám.

Pravidelnost

Aby si prvňáček zvyknul na změnu, bude pro něj jednodušší, když bude režim jeho dne pravidelný a předvídatelný. Když bude školák vědět, co se kdy asi bude dít, lépe se adaptuje na novou situaci. Prvňáček by měl pokud možno vstávat i chodit do postele vždy ve stejnou dobu, měl by pravidelně jíst.
Aby změn nebylo příliš, něco by mělo zůstat stejné jako v době, kdy prvňáček chodil do školky. Např. způsob trávení odpoledne, trávení víkendů. Když bude dítě chtít na zaběhaném pořádku něco měnit, samo to dá najevo.

Vyšetřete si čas jen pro vašeho prvňáčka

Začátek docházky do školy je pro dítě náročné období. Bylo by dobré, kdyby jeho nejdůležitější lidé - tj. maminka a tatínek - pro něj měli čas, který dítě potřebuje. Aby dítě mělo příležitost sdílet s vámi zážitky ze školy, svěřit se s radostmi i trápeními, které škola přináší. Nebo jen tak s vámi pobýt a cítit, že je pro vás stejně důležité jako vaše práce. Doba, kdy dítě stojí o společné aktivity s rodiči, velmi rychle uteče. Za pár let už váš nynější roztomilý školák nejspíš dá při trávení volného času přednost kamarádům. Volno trávené s rodiči by mu připadalo „trapné", „out" a „prostě nemožné". Po pubertě se přístup dětí k rodičům většinou zase změní k lepšímu.
Určitě je dobré nenechat si utéct tohle důležité počáteční školní období, kdy vás a vaši přítomnost dítě hodně potřebuje. Nemusíte se školákem trávit celé odpoledne a večer, o to nejspíš váš prvňák ani nestojí. Stačí každý den chvilka na nerušený hovor a několikrát do týdne strávit se školákem delší dobu. Měl by to být takový čas, kdy vás má dítě jen pro sebe, kdy má nárok na celou vaši pozornost. Ne že vaříte večeři, zároveň dáváte prádlo do pračky a rovnáte kostičky mladšímu sourozenci či se k dítěti obracíte od obrazovky televize či monitoru počítače.
Společný čas s dítětem by neměla být povinnost, ale radost. Proto je důležité hledat takovou náplň, která baví rodiče i dítě. Činnosti prováděné s dítětem nemusí být vůbec složité. Můžete spolu třeba i vařit, uklízet nebo doma něco kutit. Podstatné je, abyste nespěchali, zbytečně dítě nepopoháněli. Abyste se nezlobili, že vám dítě práci kazí, a nakonec neskončili s tím, že si to raději uděláte sami. Můžete spolu jezdit na kolech, kolečkových bruslích, plavat, lyžovat, jít na procházku, do kina, do ZOO, hrát spolu různé hry (karty, pexeso, Člověče, nezlob se, Carcassonne) nebo počítačové hry či Playstation. Můžete dítě učit něco vyrábět, můžete spolu pozorovat hvězdy, venčit spolu pejska. Hlavně by to mělo být něco, na co se vy i váš potomek těšíte.

Maminka sedmiletého Františka a dvouletého Vaška se snažila při výchově dětí nic nezanedbat a opravdu se synům věnovat. Všechen čas se pokoušela trávit s dětmi. Zároveň se starala o domácnost. Měla pocit, že je neustále ve stresu. Že pořád dělá přinejmenším dvě věci najednou, že stále musí něco stíhat. Že má jen samé povinnosti a žádný čas na sebe. Ale říkala si, že děti za to stojí. Poslední dobou jí však připadalo, že František s ní není moc rád, ačkoliv se mu tolik věnuje. Zdálo se, že František preferuje přítomnost tatínka. Táta tolik nekřičí, tolik se na něj nezlobí, má víc trpělivosti i zajímavých nápadů.
Maminka byla překvapená, když při rozhovoru v poradně František řekl, že víc si s nimi hraje tatínek než maminka. Připadalo jí to nespravedlivé po tom všem, co pro kluky dělá a jak se jim obětuje. Bylo třeba vést maminku k náhledu, že méně je někdy více. Že není potřeba se syny trávit veškerý čas, který má. Pak mamince nezbude žádná energie. Bude ze všeho otrávená a unavená a i čas strávený se syny bude spíš přežívat než plně prožívat. Kluci mohou mít paradoxně pocit, že se jim matka věnuje méně než otec, protože s nimi tolik nedovádí, neúčastní se jejich her, ale spíš je často napomíná, aby byli potichu.
Mamince bylo doporučeno rozsah péče o děti omezit. Více se o ni podělit s tatínkem, sedmiletý František už se na chvíli o sebe dokáže postarat i sám. Rozhodně by maminka (samozřejmě i tatínek) měla mít nějaký čas jen pro sebe, kdy si odpočine a nabere nové síly. Dále maminka dostala za úkol hledat takové činnosti, které ji se syny budou bavit a na které se bude těšit. Neměla by si s dětmi hrát z povinnosti, ale spíš zkusit objevovat to, co ji se syny naplňuje, a tomu se pak věnovat. Samozřejmě zbude spousta věcí ohledně péče o domácnost i o děti, které je nutné udělat a které mohou být únavné, např. vaření, prádlo, úklid, domácí úkoly. Ale nemělo by se zapomínat i na radost a legraci.
Při další návštěvě v poradně byla maminka mnohem spokojenější i klidnější. S Františkem už jsou zase rádi spolu. Dokonce se občas stane, že když má být František jen s tatínkem, tak lituje, že s nimi není i maminka. Maminka v sobě objevila spoustu tvořivosti a nápadů, které ji baví s dětmi realizovat. Jak sama říká, je to proto, že ví, že bude také někdy bez dětí. Pak se na ně o to víc těší.

Chápejte, že dítě má důvod chovat se trochu jinak než dřív 

Začínající školák může být podrážděný, nemít náladu, odsekávat, méně spolupracovat s rodiči. Nebo může být naopak lítostivý, citlivější, víc se chtít mazlit a přitulit. Velká změna v jeho životě - nástup do školy - se nejspíš odrazí i v jeho chování. Buďte trpěliví a laskaví, však ono si dítě na školu zvykne a nejspíš se zase začne chovat jako dřív.

Chvalte a oceňujte vašeho prvňáčka 

Ocenění je důležité, pomáhá budovat dítěti sebedůvěru. V přijímajícím a oceňujícím prostředí se mnohem lépe žije i chodí do školy. Je dobré pochválit nejen výsledky, ale i snahu.
Pochvala dítěte by však měla být upřímná. Chvalte co nejčastěji, ale ne proto, že musíte. Děti vycítí, když je budete chválit jen z povinnosti. Chvalte, když vás dítě skutečně potěšilo, když máte opravdu radost z něčeho, co dítě udělalo.
Prvňáček by také měl vědět, že jste rádi, že ho máte. Že vaše láska nezávisí na tom, jak se mu ve škole daří či nedaří. Že o něj stojíte, i když ve škole (i jinde) zkazí, co se dá.

DOMÁCÍ ÚKOLY, DOMÁCÍ PŘÍPRAVA DO ŠKOLY

Jakmile začne dítě chodit do školy, začne mít také domácí úkoly. I tak škola zasahuje do života rodiny a ukrajuje část času, který byl zatím k dispozici na jiné věci. Prvňáček bude muset kromě úkolů také nejspíš doma pravidelně číst, popř. i psát. Bude si muset připravovat tašku na další den.
Jak to udělat, aby se tato pravidelná povinnost nestala strašákem a zabrala co nejméně energie všem zúčastněným stranám a zároveň měla co nejlepší výsledky? To je otázka hodná krále Šalamouna. Zkusme najít, co vše by mohlo přispět ke zdárnému zvládnutí domácí přípravy na školu.

Kdy dělat domácí úkoly?

Hned po příchodu ze školy, dokud má prvňáček látku ještě v čerstvé paměti? Nebo až si chvíli pohraje? Nebo až večer, když už stihlo všechny kroužky a jiné odpolední aktivity?
Záleží na dítěti. Některému lépe vyhovuje, když si úkoly udělá hned a má pak volno nerušené povinnostmi. Jiné dítě si potřebuje nejprve odpočinout či se trochu proběhnout venku. Určitě však není dobré psát úkoly večer, kdy už se dítěti klíží oči a nejvíc ze všeho myslí na spaní. Pokuste se najít dobu, která je pro vaše dítě optimální. Kdy víte, že se bude nejvíc soustředit, a která nejlépe zapadá do harmonogramu odpoledne dítěte. Tuto dobu byste pak měli zkusit dodržovat. Pravidelnost vám pomůže. Malý školák si zvykne, že se v danou dobu věnuje domácí přípravě, nebudete ho muset ke psaní úkolů pokaždé dlouze přemlouvat.

Jaké zvolit prostředí?

Na úkoly a učení by měl mít prvňáček klid. Vhodné je buď úplné ticho, nebo některým dětem pomáhá slabě puštěná hudba. Rozhodně by však tam, kde si dítě píše úkoly či se učí, neměla hrát televize nebo probíhat hlasitý rozhovor rodičů. Dítě by nemělo při učení nic vyrušovat.
Školák potřebuje psací stůl. Optimální by bylo, aby měl psací stůl jen pro sebe a nemusel se o něj s nikým dělit. Při zařizování dětského pokojíčku pro dva školáky je lepší zvolit dva menší psací stoly (i za cenu toho, že bude méně místa na ostatní věci) než jeden velký stůl, u kterého se budou děti střídat. Když mají děti psací stůl dohromady, nemohou psát úkoly současně. Nemohou si na stole nechat rozložené svoje věci, protože by druhému překážely. Víc to svádí k nežádoucí manipulaci s věcmi druhého. Zbytečně se vytváří třecí plochy a znesnadňuje se domácí příprava do školy. Před malým všetečným sourozencem by bylo dobré školákův psací stůl zabezpečit. Pokud to nejde, je užitečné pořídit alespoň zamykatelné šuplíky či uzavřené poličky, kam se malý bratříček či sestřička nedostane. Představte si, jak by bylo vám, kdyby vám v práci někdo každou chvíli rozházel věci ve stole, něco pokreslil, něco roztrhal, něco zahodil apod.
Stůl i židle k němu by měly být výškově nastavitelné, aby odpovídaly aktuální výšce dítěte. Při sezení u stolu by měly lokty i kolena svírat pravý úhel. Židle by měla být ergonomicky tvarována (tj. opěrka na záda, event. opěrka pod ruce), aby si dítě zbytečně neničilo záda.
Místnost na psaní úkolů by měla být přiměřeně vytopená. Ani přetopená, ani málo vytopená, aby školáka teplota v místnosti nerušila. Mělo by být vyvětráno.

Je domácí příprava na školu důležitá?

V rodině by se měl respektovat význam domácí přípravy na školu. Když si dítě píše úkoly nebo se učí, je to stejně podstatné, jako když rodiče pracují doma (např. jako když tatínek architekt zrovna rýsuje či maminka tlumočnice právě překládá). Během učení či psaní domácích úkolů by se po dítěti nemělo chtít nic dalšího, např. ho vytrhovat ze soustředění žádostmi o vynesení koše, ale i voláním k svačině nebo touhou mu právě něco zajímavého ukázat.

Mělo by si dítě psát úkoly a učit se samo, nebo s někým?

Záleží na věku dítěte, jeho povaze a přístupu k učení. S prvňáčkem by rodiče určitě úkoly psát měli. Čím je dítě starší, tím více je schopné se připravovat do školy samo. Některé děti chtějí brzy dělat všechno samy, tak se i brzy dožadují samostatného psaní úkolů. Přítomnost rodiče je může i rušit. Pak by rodiče měli dítěti zkusit vyhovět. Měli by pomalu ustupovat ze scény, spíše zpovzdálí dohlížet a být nablízku ve chvíli, kdy je dítě potřebuje. Jiné děti ale potřebují pomoc při úkolech a učení ještě dlouho. Přítomnost rodiče je uklidňuje. Rodič jim pomáhá strukturovat čas, pomůže jim rozhodnout se, co dělat nejdříve a co až později, pomáhá jim udržet pozornost při úkolu.
Možná je takový i váš školák. Pak se rozhodně netrapte tím, že všechny známé děti už si píší úkoly samy, jen to vaše to ještě nedokáže. Není žádná věková hranice, odkdy by děti už měly psát úkoly a učit se samy, prostě až to budou umět.
Rodiče by však určitě neměli úkoly dělat za dítě. Měli by jen dohlédnout, že úkol bude vypracován doma. Nejsou od toho, aby úkol opravovali.

Kolik času by měly úkoly a učení zabrat?

Říká se, že v první třídě by úkoly neměly trvat denně déle než asi dvacet minut až půl hodiny. K tomu je však ještě třeba připočítat čas na pravidelné čtení.

Co když to dítě za uvedenou dobu prostě nestihne?

Jestli se s prvňákem do školy připravujete každý den jednu nebo dvě hodiny, je na místě něco změnit.
Nejprve je dobré uvědomit si, zda dítě skutečně celou danou dobu věnuje úkolům. Některé děti od úkolů stále odbíhají (napít se, vyčůrat se, pak se nutně musejí podívat z okna, pak dostanou hlad atd.). To vše je vytrhuje ze soustředění. Někdy tím také dítě zkouší, kolik toho rodič vydrží, co všechno mu ještě povolí. Proto je dobře dítě před úkoly poslat vyčůrat a napít. Pak už by dítě od stolu nemělo odcházet. Rodič by měl dohlížet na to, aby se prvňáček opravdu zabýval úkolem. Na výzvy k jiné činnosti by neměl reagovat, pouze dítě upozornit, že si tak zbytečně protahuje dobu psaní úkolu. Čím dřív bude úkol hotov, tím dřív bude moci dítě za kamarády či dělat to, co bude chtít.

Chcete po dítěti, aby úkoly psalo nejprve nanečisto?

Většinou to není potřeba. Pokud ano, tak maximálně jednou a pak již úkol přepsat načisto. Určitě není dobré stále dokola přepisovat nepovedený úkol. Pro některé děti, které mají problémy se psaním, to může být i kontraproduktivní. Každý další úkol bude napsaný hůř.
Možná provádíte přípravu do školy ve špatnou dobu, dítě je unavené a tolik se nesoustředí.
Pro některé děti je lepší rozdělit dobu na úkoly a přípravu do školy do kratších úseků (třeba po deseti minutách) během celého odpoledne. Mezitím si dítě odpočine.
Možná dítě potřebuje ve škole jen víc času na rozjezd. Možná si jen musí zvyknout na pravidelné psaní domácích úkolů. Pak mu to půjde lépe.
Možná máte na svého školáka moc vysoké nároky. Dítě nemusí být za každou cenu premiant, jestli by kvůli tomu mělo trávit všechna odpoledne nad učením. Raději se smiřte s horšími známkami. Školní výsledky jsou sice důležité, ale spokojené veselé dítě, které má čas na své zájmy, je ještě důležitější. Když dítě přemírou domácí přípravy zahltíte, tak si vytvoří negativní vztah ke škole a školní výsledky budou ještě horší.
Pokud máte pocit, že domácí příprava opravdu trvá dítěti neúměrně dlouho a stejně nemá žádoucí efekt, bylo by dobré se zajít poradit např. do pedagogicko-psychologické poradny.
Tam by vám měli pomoci zjistit, jestli se dítě připravuje na školu efektivně, co by se dalo dělat jinak. Někdy stačí změnit drobnost a přinese to překvapující výsledky. Může se také stát, že dítě ještě není na školu zralé. Možná by byl vhodný dodatečný odklad školní docházky, možná by prospěla vyrovnávací třída, možná by dítěti bylo lépe ve specializované škole.

Je k úspěšnému učení potřebná pravidelnost?

Když se s dítětem budete každý den dohadovat, jestli se dnes bude učit nebo ne, ztratíte tím hodně času a energie. Nejlepší je, když se dítě připravuje na školu každý den. Pak na přípravu stačí mnohem méně času. Pokud si prvňáček zvykne, že se doma každý den chvilku čte a chvilku píše, bude mu to připadat časem úplně samozřejmé.

Pomozte dítěti najít takový způsob učení, který mu nejvíc vyhovuje

Ve vyšších třídách si děti doma budou nejen psát úkoly, ale budou se muset do školy i něco naučit. Je dobře, když rodiče pomohou dítěti zjistit, jakým způsobem si látku nejlépe zapamatuje, a naučí ho ten jeho optimální styl učení používat. Někdo je spíše vizuální typ, někdo spíše sluchový. Některý školák si poznatky nejlépe zapamatuje, když si látku čte ze sešitu či učebnice. Jinému víc vyhovuje, když probírané učivo slyší, např. když mu ho rodič předčítá či si jej pouští nahrané na kazetě. Pro jiného je optimální, když si látku přepisuje. Pokud se bude dítě učit efektivně, nezabere mu to tolik času. Nebude mít pocit, že se učí celé hodiny a zbytečně.

Nečekejte, že budou děti psát domácí úkoly nebo se doma učit s chutí

Většinou se dětem do psaní úkolů nechce. Není divu, psaní úkolů i učení obvykle nebývá moc velká zábava. Je to spíš dřina a rutina. Navíc je to hodně podobné tomu, co děti dělaly celé dopoledne ve škole. Děti potřebují střídat činnosti. Úkolům a učení se školáci věnují většinou proto, že musí, ne dobrovolně.
Dětem chybí přesah do budoucna, který máme my dospělí. Nám se často také nechce do práce nebo dodělávat nějaké pracovní resty doma. Ale víme, že kdybychom to neudělali, čekají nás v práci nepříjemnosti a nejspíš i nějaký postih. Proto zapojíme vůli a práci uděláme. Děti žijí hlavně přítomností. Zítřejší potíže ve škole kvůli chybějícímu úkolu jsou ještě velmi daleko, kdežto chuť jít s kamarádem ven či dívat se na něco v televizi nebo hrát Playstation je hodně silná. Školáci jsou ještě malí na to, aby chápali nutnost procvičování probírané látky kvůli upevnění učiva v dlouhodobé paměti.
Proto se na děti nezlobte, když se jim nechce psát úkoly či se učit. Je to přirozené a normální.
Stačí, že si děti úkoly napíšou, nemusejí je psát rády. Navíc když budete dopředu počítat s tím, že se dětem do domácí přípravy nechce, můžete být už jen příjemně překvapeni.

Pochvalte dítě

Oceňte dítě za to, že domácí příprava do školy probíhá bez zádrhelů nebo že v ní došlo proti dřívějšku k patrnému zlepšení. Domácí příprava do školy je důležitá zejména ve vyšších ročnících. Pokud si k ní dítě nevytvoří negativní vztah, je to dobrý základ pro další roky. Zkuste svého prvňáčka občas motivovat různými úplatami - např. „hned, jak si napíšeš úkoly, tak vyrazíme do bazénu", „upeču ti lívance", „zahrajeme si spolu karty" atp., podle toho, co vaše dítě naladí a potěší.

Dítě by mělo vidět smysl toho, co se učí

Dítě by se mělo učit nejen kvůli zkoušení ve škole. Mělo by vědět, jakým způsobem využije osvojené poznatky v běžném životě. Někteří učitelé jsou šikovní a dítě chápe potřebnost daného předmětu, už když ho učitel vykládá. Jiným učitelům se to tolik nedaří.
Pak by měli i rodiče zkusit dítěti ukázat, k čemu všemu se dají právě naučené věci použít. Žádné učení není zbytečné. Přinejmenším trénujeme mozek a schopnost učit se, kterou pak můžeme použít v oblasti pro nás důležité. Rodiče by neměli shazovat smysl domácích úkolů či látky, kterou se dítě právě snaží naučit. Když řeknete potomkovi: „je to k ničemu", dítěti se to pak mnohem hůř učí. Má pocit, že jen ztrácí čas.

Co když se učení doma nedaří? Je vhodné najmout si někoho na doučování?

Najmout si někoho na doučování je určitě dobrý nápad. Doučující není tak citově angažovaný jako rodiče, tudíž se ho tolik nedotýkají selhání dítěte. Do učení s dítětem se mu nepromítá, co dítě včera rozbilo a že ještě nevyneslo koš a neuklidilo si v pokojíčku. Má jiný pohled na věc, jiný přístup. Protože je to placená práce, bude nejspíš trpělivější a klidnější než rodiče. Napadnou ho jiné strategie, jak se s dítětem učit.
Ale chce to hledat někoho, s kým si dítě bude rozumět a koho bude respektovat, ne z koho si bude dělat legraci. Některému dítěti bude vyhovovat spíš mladý akční student, jinému starší klidná a trpělivá paní.

Zdroj:

Knihy nakladatelství GRADA - Jak připravit dítě do první třídy a První třídou bez pláče

Na AZ RODINA.cz zveřejněno 17.8.2011


Související odkazy:

Azrodina_portal_250x250
11499230

VYŠEL PŘEPRACOVANÝ MANUÁL PRO SPOKOJENÉ RODIČE, DĚTI I UČITELE – KNIHA RESPEKTOVAT A BÝT RESPEKTOVÁN

Původní kniha Respektovat a být respektován vyšla v r. 2005 a od té doby se jí prodalo téměř 100 000 kusů. Za těch 15 let od vydání vyšla nová literatura, realizovaly se stovky kurzů se stejnojmenným názvem. A tak se autoři rozhodli knihu přepracovat. Z původní čtveřice autorů se toho ujaly J. Nováčková a D. Nevolová. Na více než 350 stranách autorky rozkrývají, jak vychovávat děti k sebeúctě a zodpovědnosti. Pomáhají porozumět potřebám dítěte a upozorňují na velká rizika metod, kterými jsou děti vedeny k poslušnosti i na neblahé důsledky takového jednání. My dospělí samozřejmě většinou vše děláme v dobré víře, že pro děti činíme jen to nejlepší, jenže opak bývá pravdou...

Za staré mobily pomoc do dětských domovů

Sběrová kampaň společnosti ASEKOL s názvem Věnuj mobil pravidelně pomáhá dobročinným organizacím. Za sběr vysloužilých mobilních telefonů daruje ASEKOL nové mobilní zařízení vybrané organizaci a navíc se postará o správnou ekologickou likvidaci starých zařízení. Letos se do této sběrové kampaně zapojili i zaměstnanci společnosti Avast, kteří během jednoho roku sesbírali 173 starých nefunkčních mobilů a odevzdali je k odborné recyklaci. Za tento počin ASEKOL věnoval 2 nové přístroje, které byly předány organizaci Dejme dětem šanci.

DĚTI SE VE ŠKOLKÁCH SKVĚLE BAVÍ

Současné školky umí děti patřičně zaujmout. Stačí několik málo okamžiků a dítě si nové prostředí školky velice oblíbí. Školky totiž nabízí nejen seznámení se stejně starými dětmi, ale naučí je mnohé činnosti zábavnou formou, takže si ani nevšimnou, že se učí něco, co se jim bude v budoucím životě dost hodit.

UKAŽTE DĚTEM PESTROBAREVNÝ SVĚT

Víte, kolik odstínů zelené se objevuje ve světě kolem nás? Proč si muži pořád pletou růžovou a fialovou? Už v dětství je důležité naučit se barvy správně rozeznat a pojmenovat.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ!

HUDEBNÍ PROGRAM zaměřený na PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ úspěšně probíhá již od r. 2011, kdy vznikl pod záštitou zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Moniky Šimůnkové. RADOSLAV "GIPSY" BANGA se s žáky a studenty podělí o svůj osobní příběh i své zkušenosti a motivuje je k aktivnímu a smysluplnému životu bez násilí, konzumace drog, xenofobie, rasismu, intolerance, agrese, kriminality a dalších variant rizikového chování.

PODÍVEJTE SE NA VIDEOKLIP JIŽNÍ SPOJKA

Je lepší dvojka nebo trojka?

Jak kondolovat na pohřbu a psát kondolenci

Ztráta člověka je bolestivou událostí jak pro nejbližší rodinu a přátele zesnulého, tak pro jeho širší okolí. Pokud jste se dozvěděli o úmrtí prostřednictvím smutečního oznámení, parte nebo od pozůstalých, je vhodné vyjádřit soustrast jeho nejbližším. Způsob kondolování se odvíjí od toho, zda se pohřbu účastníte osobně, nebo chcete kondolenci předat poštou.

SKVĚLÝ RYCHLÝ MOUČNÍK PRO NEČEKANOU NÁVŠTĚVU VÁS NAUČÍ MARKÉTA PAVLEJE V GOURMET ACADEMY

Taky máte svých pár oblíbených moučníků, které jedete pořád dokola a chtěli byste zase překvapit něčím novým? Hledáte něco osvědčeného, co nedá moc práce, ale výsledek bude tak úžasný, že se po něm okamžitě zapráší? Přesně takový moučník jsem se naučila na Kurzu jarního pečení s Markétou Pavleje (v rámci Gourmet Academy). Galleta má navíc tu výhodu, že je velmi variabilní, takže při jednom pečení, uspokojíte i rozdílné chutě členů rodiny a hostů.

LEU BRAIN STIMULATOR - DIDAKTICKÁ HRA OD 4 DO 104 LET!

Zábavná a poutavá hra s pedagogicky vysokou hodnotou pro lidi všech věkových kategorií ( s výjimkou malých dětí do 3 let). U dětí stejně jako u dospělých je mozek stimulován různými způsoby a tímto je podporován ve svém vývoji. Díky velkému množství čím dále tím náročnějších úkolů a ještě mnohem vyššímu počtu variací her zůstane hra vždy výzvou, která znovu a znovu upoutá děti a dokonce i lidi ve vysokém věku.

NEWSLETTER bEDUin - TÝDENNÍ PRŮVODCE SVĚTEM VZDĚLÁVÁNÍ

Přináší inspirativní informace pedagogům, rodičům i všem ostatním, kteří se o vzdělávání zajímají. V aktuálním vydání se můžete např. podívat jaká jídla dostávají děti ve školních jídelnách v různých zemích světa nebo se dozvědět víc o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která nutí rodiče k očkování. Setkáváte se ve škole s nesnášenlivostí? Podívejte se na praktický manuál pro učitele Chci to řešit! Pokud se přihlásíte k odběru, můžete pravidelně dostávat informace k zajímavým tématům i v dalších týdnech.

HLEDÁTE DOBRÉ KURZY ANGLIČTINY, KTERÉ BAVÍ DĚTI I DOSPĚLÉ? ZKUSTE MORTIMER ENGLISH CLUB!

Výuka jazyků, konkrétně angličtiny může vypadat různě, a většinou tomu odpovídají i výsledky. Pokud nechcete pořád dokola začínat v nezáživných kurzech nebo odradit děti hned z počátku nudnou výukou, zkuste MORTIMER ENGLISH CLUB. Díky těmto kurzům se naučíte anglicky zábavně a všemi smysly. V nabídce jsou kurzy angličtiny pro děti, dospělé i seniory. Kurzy mohou být inspirací i pro všechny, kteří hledají zajímavou možnost pracovního uplatnění nebo podnikání.

PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ

Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Asekol_cervene_k_468x60px__05