11488786

KDO JE TADY DYSDEBIL

Autor: Renata Konopíková, MgA. Alena Kupčíková Ph.D.

Dysgrafie, dyslexie, hyperaktivita. Pojmy v poslední době sice už hodně známé, ale jejich pravá podstata mnohým z nás pořád uniká. "On je prostě dysdebil" utrousilo přede mnou nedávno suše školní dítě na adresu spolužáka - dyslektika a dysgrafika. Děti jsou někdy až krutě přímé a každá jinakost je tak trochu dráždí, svádí k posměchu. Od toho jsme tu my dospělí, abychom jim vysvětlili, že jejich počínání je hloupé, a že ne všechno musí být takové, jak se na první pohled zdá. Ale ruku na srdce, jsme my dospělí jiní? Neděláme často podobné závěry na základě předsudků? Poznáme dyslektika? A co vlastně většina z nás opravdu ví o dysgrafii, dyslexii, dysortografii a dalších "poruchách"?

Slabikar_pismenko_h_normal

Foto převzato z ineraktivního slabikáře - www.dys.cz


Vzpomněla jsem si na jednu svoji známou, která má po DMO (dětské mozkové obrně) zhoršenou hybnost nohou i rukou a nejednou si povzdechla, že s ní většina lidí automaticky jedná "jako s debilem". Prostě vidí tělesné postižení, a tak samosebou předpokládají i mentální handicap. U laiků by se to možná ještě dalo tolerovat, ale když k ní takto přistupují i lékaři a klidně se dospělé ženy se dvěma vysokoškolskými tituly zcela vážně ptají, jestli umí číst - těžko říct, jestli je to k smíchu nebo k pláči. No...asi další oblast, o které bychom měli vědět víc. Ale jak je to tedy s tou dysgrafií a dyslexií?

Přečtěte si výpověď ženy, která s handicapem DYS žije a využila ho ve svůj prospěch, pozitivně, jako umělec.

"Přečetla jsem mnoho knih a studovala mnoho výzkumů, proč je vše tak jak je. Tenhle text ale záměrně píšu z pohledu toho, kdo s DYS žije. A doufám, že se mi podaří vysvětlit, že DYS je dar.
Mám pocit, že už při výrobě v nebi, kde mají formy na lidi (tak jsem si to představovala jako dítě) jim občas nějaká spadne do jiné dimenze, vrátí ji zpět a z toho vzejdou DYS lidé...
Jiní jedinci, co vnímají svět jinak. Ne špatně, prostě jinak. Je důležité podotknout, že tihle jedinci jsou nadprůměrně inteligentní, což naznačuje i potenciál toho, čím se pak živí (viz text níž). Nebo jsou zcela průměrně inteligentní a můžou ovládat skvěle své řemeslo....
Všechny tyhle poruchy jsou různě propojené a přitom je každá jiná. Píšete pravopisné chyby, ale úhledně? Jste dysortografik. Píšete jako prase? Jste dysgrafik. Čtete nahlas hezky, ale nerozumíte obsahu a když chcete rozumět obsahu, tak koktáte? Jste dyslektik. K tomu všemu ještě neposedíte, přeskakujete z tématu na téma, nesoustředíte se? Nebo mluvíte rychle nahlas a pořád, aby vám nikdo náhodou nedal otázku a vy jste si nemohli vzpomenout na odpověď i přesto, že ji dobře znáte...? Jste hyperaktivní.

Pokud v některé z výše uvedených vět poznáváte sebe nebo své dítě, vítejte v klubu DYS :-)

DÍTĚ S NÁLEPKOU

Když začnu úplně od mala, tak dítě DYS poznáte už podle pohybu. Jde na ulici cestou do školy ze strany na stranu, tašku na zádech má nějak křivě, pytlík s botami za sebou táhne, nebo ho někde zapomene po cestě, protože ho zaujme něco důležitějšího. Pořád mu něco v hlavě pracuje. Je prostě nepřehlédnutelné, osobnost, která se na svět kouká jinýma očima. Samozřejmě velmi důležitý je fakt, do jaké rodiny se DYS dítě narodí. To je jistě podstatné vždycky, ale u těchto dětí může vliv prostředí hodně ovlivnit, jestli z nich zůstane jedinečný člověk. V opačném případě takový jedinec snadněji sejde z cesty. Asi je na místě říci, že velké procento DYS je ve vězení. Představte si dítě, které je opravdu inteligentní, ale je pořád vystaveno posměchu, že mu nejde číst nebo psát. Když je vyvoláno, neví, nedokáže opsat z tabule dobře text a tudíž neřekne rodičům, aby přišli na rodičovské sdružení. Takové dítě velmi snadno získá nálepku problémového, nespolehlivého dítěte. Pak se často uzavře do sebe a nikdo nepozná, na co je tenhle "jinak vnímající" jedinec talentovaný.

BORDELÁŘ, ALE VÝKONNÝ

Pouzdro, kde má psací potřeby, strčí v tašce vždy na jiné místo..
Nemá z vašeho pohledu systém, ale ve svém chaosu se skvěle orientuje. Nebo se mu prostě chce to pouzdro strčit pokaždé do tašky jinak. Upřímně pro něj není důležité, aby měl v aktovce pořádek. Chce mít i v aktovce každý den je jiný. Aby bylo takové dítě úspěšné, musí vydat mnoho energie, pracuje na sobě víc. Tím výkonnější je pak v dospělém věku i přesto, že píše gramatické chyby a neumí perfektně číst. Divili byste se, kolik takových lidí je na vedoucích pozicích, ale mají své asistenty, kteří za ně vše píšou. Např. zakladatel Microsoftu Bill Gates je dyslektik a jistě nikdo nepochybuje o jeho úspěšnosti.

ÚLEVY NESTAČÍ

Chtěla bych zdůraznit, že DYS dítě ani dospělý nesmí nikdy přestat bojovat. Když je inteligentní, vždy si najde cestu, jak komunikovat svým způsobem. Je určitě v pořádku "pořídit si papír" na to, že je dítě DYS , využít úlevy tam, kde mohou být a požadovat odpovídající přístup učitelů. Dítě ale nesmí přestat také pracovat samo na sobě. Pokud bude jen pasivně přijímat úlevy, nikdy nedosáhne svého potenciálu. Musí mít okolí, které mu důvěřuje a věří v něj. Je zajímavé, že ve věcech, které jim jdou, jsou mnozí DYS velkými puntičkáři. Asi proto, že nechtějí, aby někdo našel chybu i v tom, co jim jde dobře.

V UMĚNÍ VÝHODA

DYS má na všechny předměty jeden sešit. Obyčejně je všude pokreslený. Ne jako vandalsky, ale má to svoji estetickou hodnotu. Místo slov si kreslí dokonalé obrázky. Zde je určitě na místě otázka, proč jim to mnozí učitelé zakazují. Když píší, tak nejraději tiskacím písmeny, ale to je teď trendem u všech dětí a dospělých. Právě mezi umělci jsou převážně DYS a tím, že paměť neslouží k zapamatování přesných dat, se prostě nikdy neopakují a vytvářejí nové techniky, obrazy. V jednom americkém výzkumu došli k názoru a přesvědčení, že na umělecké školy záměrně berou DYS. To samozřejmě není pravda, ale o něčem to vypovídá. Mohla bych tady vyjmenovat všechny své kolegy, včetně sebe. Všichni jsme ve sbírkách Národní galerie. Ale stačí asi jen jedno jméno, které známe všichni. Pablo Picasso byl také DYS.

MÍSTO SLOV OBRAZY

Když jdu po ulici, neřeknu vám i přesto, že vidím její název, jak se jmenuje. Po pár minutách zapomenu, jak se jmenovala a pravděpodobně řeknu něco podobného, ale originálního...Ale když zavřu oči a zeptáte se, jak ta ulice vypadala, popíšu vám jaké tvary aut tam byly, jakou měly barvu domy, jací lidé tam prošli, jak byli oblečení, prostě veškeré detaily, které by vás ani nenapadly. Další profese, ve kterých je mnoho DYS, jsou fotografové, kameramani, architekti, režiséři.....prostě všechny, kde je obraz na prvním místě. Abychom tady ale nejmenovali jen intelektuální profese, tak DYS může být výhoda i pro řemeslníky - např. zámečníky. Prostě pro všechny, pro které je důležité nejdřív vidět tvar, aby mohli např. něco opravit, a pak hledají řešení. Je dost možné, že vám takový řemeslník napíše špatnou fakturu, ale práci odvede dokonale.

HRA PODLE BAREV

Tohle vše je příčina pravé hemisféry, která zpracovává obraz a pro DYS je z větší části stěžejní. Samozřejmě jsou zde i levohemisférové, znám jich také pár, ale i přesto, že zpracovávají všechno trochu jinak, stejně se sejdeme u tvaru. I já sama mám někdy pocit, že jsem i levohemisférový člověk. Řekla bych, že se mi hemisféry propojuji v DYS-RYTMU, v určité momenty prostě jinak než NE-DYS. Můj kamarád - DYS levohemisférový - hraje výborně na několik hudebních nástrojů od dechů, smyčce až po bubny. Dnes píše hudbu k filmu. Jeho původní profese byla kvůli prospěchu (ovlivněnému DYS) instalatér. Mé dětství také provázela hra na kytaru a flétnu, která měla barevné klávesnice. Od té doby jsem si všechny noty přemalovala do barvy. Dokážu podle barvy hrát, ještě dnes umím číst i klasické noty, ale podle barev to je prostě skvělé. O tom také vypovídají projekty v mé umělecké cestě - koncepty, které zaznamenávají obraz a zvuk. Třeba jsem zhudebnila pohyb slunce, zajímal mě samotný stín, jeho změna, až jsem přišla na fakt, že obraz stínu můžu zaznamenat pohybem a pohyb je hudba, hudba jsou čísla a čísla jsou pak matematika.
DYS milují matematiku, fyziku, méně již slovní úlohy, těm mnohdy nerozumějí. Pokud by měli místo textu nakreslený obrázek, bylo by to snazší.

NA DIKTÁT ZAPOMEŇTE

Co se týká už zmíněné úpravy sešitů, jsou samozřejmě i tací, kteří mají (opět v extrému) perfektní sešity, ale není to z hodin, kde se diktuje.
DYS nemůžete diktovat, on prostě nezvládne poslouchat, to stejné psát a ještě se soustředit, zda nedělá chyby. Představte si, že slyší třeba větu "Kdo přijde do školy" a napíše "GDO přijde do školy", tak známé slovo, které se používá za den nejméně stokrát. To se stalo mně již na střední škole.
DYS vidí a slyší slova, které dobře zná, jako kdyby je slyšel poprvé, automaticky nezatíženým mozkem informacemi, které si pamatuje. Přijde s naprosto novým řešením. Hned vám vymyslí příběh z jednoho slova, ale napsat něco dobře či zopakovat, to už je obtíž.

DYS MĚNÍ SVĚT

Zde se hned nabízí říct, jak tahle „chybná jinakost" v mozku přispěla v historii ve vědě. Např. Albert Einstein díky své DYS vymyslel neskutečné objevy pro lidstvo nebo Thomas Alva Edison byl s největší pravděpodobností také DYS. Našli bychom ještě mnoho dalších osobností, jejichž seznam je snad pro každého důkazem, že slovo "DYSDEBIL" opravdu není na místě. Naopak, lidé s DYS mohou dokázat mnoho a někteří z nich již nepřehlédnutelným způsobem ovlivnili svět.

Jeden zahraniční výzkum popisuje skutečnost, že např. piloti mají často handicap DYS. Přitom test a profese pilota je velice náročná. Naznačuje to fakt, že se opravdu pohybujeme podle jiné stupnice...

DYS si pamatuje do velkých detailů věci, které pro vás nemají význam.
DYS používá své názvy k popisu věcí a co jsem zjistila i u jiných DYS bojovníků za náš svět, že opravdu popisují ten tvar. Například kremžská hořčice - já jí říkám tečkovaná, můj kolega DYS také zrníčková.


RADŠI SLOH NEŽ FORMULÁŘ

Co se týká cizího jazyka, mluvím anglicky, studovala jsem i v tomto jazyce v JAR a Paříži na univerzitách, rozumím německy. Cizí jazyk jsem se nejlépe naučila samozřejmě v terénu a z komiksu obraz, a pak zvuk.

DYS má třeba skvělý sloh. Dokáže psát knihy, ale pak to někdo musí opravit. Slovosled? Co to je? Také mezi básníky, novináři a textaři je mnoho DYS...

Napadají nás souvislosti jinak. Např. nevypíšeme dobře formulář na přepážce třeba na poště, padá nám u toho pořád propiska. Ano, to jsme my dospělí DYS. Co ale dítě, které se neumí bránit a třeba by stačil jen moment, aby se prošlo po třídě?

PRAVÁ, LEVÁ, VŠECHNO JEDNO

Dospělí DYS mnohdy neřídí automobil a pokud ano, vpravo vlevo pro nás není moc důležité. Vidíme co vidíme a podle toho jedeme. ( Já osobně automobil neřídím, ani jsem se o to nepokoušela, ale vím to z vyprávění řidičů DYS).
Když začnete DYS vysvětlovat, že je něco vpravo a pak vlevo, kam má jít nebo mu dáte mapu do ruky, stejně si ji obrátí vzhůru nohama. Ale má v sobě radar a dokáže vždy dorazit úplně jinudy, ale dobře.
Například nemůžete používat názvy. Třeba sejdeme se v restauraci "Na Vyhlídce". Musíte říct tam, kde se něco odehrávalo nebo kde je něco poblíž (třeba hodiny ve tvaru...). Kdybyste řekli název, bude s jistotou čekat jinde, v restauraci s podobným názvem. S tímto mám velkou zkušenost, někdy je to bojovka, a pak se tomu zasmějeme.

NEVYPNOU ANI V NOCI

Po asi 6ti letém osobním průzkumu se mi potvrdilo, že mnoho lidí s DYS trpí nespavostí. V odborných publikacích se to sice do souvislosti nedává, ale myslím, že to souvisí s koncentrací, uvolněním, pořád se musíte hýbat, přetáčet, nohy vám jsou samy v pohybu, je to prostě „narušením nervové soustavy".
DYS zkrátka neumějí vypnout hlavu, pořád vám v ní něco jede. Já mám u postele diář, a do toho si píšu vše, co mi jde hlavou. Než usnu, dokážu vidět i několik celovečerních filmů, které vymyslím. Co pak takové dítě, je ve škole unavené. Mám na to trik - nejlepší je unavit se čtením či zapnout mluvené slovo, zvuky deště ...

MŮJ PŘÍBĚH

Mým důvodem začít bojovat o rozšíření skutečného obrazu jak a proč fungují DYS, byl velký osobní prožitek. Když si vzpomenu na svoje predškolní roky, můj příběh byl zcela ukázkový. Hyperaktivní dítě s rizikem DYS. Ne každé dítě, které je hyperaktivní, je pak i dyslektické, ono je vše nějak propojené od každého trochu, takový „dys-guláš".

POSTAVY BEZ RUČIČEK

Jako dítě, které neposedí, jsem musela sedět za stolečkem, a tak jsem si začala hrát s rukama a povídat sama se sebou. Poslali mě 2x k psychologovi, že se chovám jinak, než jiné děti. Psycholog oznámil, že jsem dítě úplně normální, ale jen se nudím. Od té doby jsem na dlouho kreslila postavy bez ručiček. Kdybych to dnes použila jako umělecký záměr, byl by to možná HIT - ti, jenž mě odnaučili milovat své ruce :-).

ANI HLAVU, ANI PATU

V pokojíčku jsem měla stůl, kde bylo všechno na hromadě - chaos. Ale já jsem vždy vše v tom bordelo-chaosu našla...
Mluvila jsem po svém. Například: "Kdybychom šli tam zítra do... a místo slova hračkářství jsem říkala raz-dva-tři... Takových slov jsem měla více. Tedy mám je dodnes...
Moji bratři, maminka, babička i neteř jsou a byli DYS. Tatínek ne.

PRVNÍ TŘÍDA NEMUSÍ BÝT ZKLAMÁNÍ

Už při mém vstupu do školy bylo znát, že bych mohla být DYS, kdyby ovšem byly informace - jsem ročník 1976 a pocházím z vesnice na Moravě. Písmenka ve slabikáři jsem viděla jinak. Například hodiny na ulici vypadají jako písmenko O a ne H jako hodiny.
Četla jsem a vymýšlela si, viděla jsem v písmenkách věci, které jsem znala ze svého okolí. Viděla jsem písmenka a měla jsme hned příběh v hlavě, animaci. Písmenka i slova se pohybovala. ( V mé práci je to dnes výhoda).
Později jsem se rozhodla, že musí existovat systém, kód, který by dokázat tohle vyřešit.
Tak jsem začala dělat doktorát naší škole AVU a profesoři byli nadšení - aby ne, když mnozí z nich jsou také DYS. Došla jsem k jednoznačnému poznatku.
Ptala jsem se dětí, co vidí v písmenkách barvou, tvarem a zvukem. V odborných knihách se píše, že dítě po narození vidí první tvar a nezná jeho název. Právě na tomto principu je projekt založen. Zde pak, přirozeně svému vnímání, přechází z tvaru hraček na písmenka. Je to tedy pro všechny děti, ne jen pro potenciální DYS. Slabikář využívá faktu, že např.: písmenko H nepředstavuje holuba, husu, ale třeba tvarem koleje, ve kterých písmenko H můžeme vidět několikrát. Slabikář je zaměřen na podporu obou mozkových hemisfér a spolupráci mezi nimi, koncentraci, prostorovou orientaci, rozšíření vědomostí, rozlišování tvarů, paměti, motoriky, sluchu. Přiznám se, že po všech mých studiích nerozumím, proč se máme učit písmenka podle zvuku a až pak podle tvaru?
Není zde již první problém? Zjistila jsem, že musím vytvořit systém hlavně pro rodiče, aby problému předcházeli. Že s dítětem se musí začít pracovat již v předškolním věku, aby bylo připraveno a nezažívalo hned v první třídě zklamání. Tak jsem začala studovat různé testy pro odborníky a rozhodla se vytvořit projekt, který mohou používat rodiče bez pomoci jiných a přirozeně dítěti pomáhat hrou. Součástí projektu jsou multimediální interaktivní Testy a Slabikář pro děti od 4 let. Slouží k možnému odhalení a prevenci počátečních problémů při čtení a psaní. Více informací najdete na: www.dys.cz.

Sama mám vysokoškolské vzdělaní a doktorát Ph.D. za svůj DYS projekt, žiji kvalitní život, živím se tím, co mě baví, za své umění dostávám mezinárodní ceny. Nevím, co víc si můžu přát. Nestydím se za to, ze jsem "dysdebil"...považuji to za dysdar..."


JAK POZNAT, ŽE JE DÍTĚ DYS...

Nejčastější projevy specifických poruch učení a chování

Dyslexie

Porucha čtení, kdy při neporušené inteligenci, při použití běžných metod výuky čtení v běžných sociálních podmínkách se dítě nedokáže naučit přiměřeně číst. Mezi úrovní čtení a úrovní inteligence musí být podstatný rozdíl. Projevy jsou opět individuální, nemusí být u všech stejné, projevují se nejčastěji těmito potížemi:

  • špatné rozeznávání tvarů písmen (záměna tvarově podobných)
  • špatné osvojení, zapamatování a rozpoznání písmen
  • potíže se spojováním písmen do slabik a slov
  • potíže s analýzou a syntézou slova
  • potíže se sluchovým rozlišováním hlásek (záměny písmen)
  • potíže s rozdělováním slov na slabiky, rytmizace
  • pomalé tempo čtení

v pozdějších etapách pak

  • přehazování a záměny písmen
  • tzv. „dvojí čtení" (dítě potichu předříkává písmena, pak vysloví slovo)
  • komolení slov
  • hádání, domýšlení obsahu slov
  • neporozumění čtenému
  • špatná plynulost čtení
  • neschopnost sledovat čtený text
  • neschopnost použít psaný materiál ke studiu

Dysgrafie

Postihuje písemný projev, který bývá nečitelný, dítě obtížně napodobuje písmena a obtížně si je pamatuje. Děti mívají potíže s diktátem i přepisem, opravné přepisování bývá neúčinné, výsledek může být i horší než opravovaný text. Jako prevence i terapie může sloužit procvičování motoriky ruky - stavebnice, omalovánky, stříhání, manipulace s nářadím a drobným materiálem.

Dysortografie

Porucha postihuje oblast gramatiky, děti

  • zaměňují krátké a dlouhé samohlásky
  • nerozlišují slabiky di-dy, ti-ty, ni-ny
  • vynechávají, přidávají, zaměňují písmena či celé slabiky
  • komolí slova
  • mají potíže s hranicemi slov, spojují a rozdělují slova nesprávně
  • obtížně aplikují mluvnické učivo

Dyskalkulie

Projevuje se obtížemi v orientaci na číselné ose, záměnami číslic i čísel, neschopností provádět početní operace, poruchami v prostorové a pravolevé orientaci. Dítě neumí používat pojmy menší-větší apod., neumí třídit předměty, nezvládá spojení počet - číslice, stále počítá po jedné, má potíže při čtení a psaní číslic.

Hyperaktivita

SPU (specifické poruchy učení) bývají často spojeny se syndromem hyperaktivity - tj. nadměrná čilost, neposednost a neklid. Nabízíme desatero výchovných zásad:

  1. klidné a důsledné vedení, důraz na pravidelnost denních aktivit
  2. posilování sebevědomí oceněním každého, byť malého, úspěchu, povzbuzujeme
  3. zabránit, aby se dítě něco naučilo špatně, zabránit vzniku zlozvyku, velice těžce se odstraňují
  4. práci dělíme na poměrně krátké intervaly (cca 10-15 minut)
  5. dítěti umožníme dostatek spontánní hry a pohybu
  6. v rodině nastolit atmosféru podpory a spolupráce
  7. spolupráce rodiny a školy
  8. udržovat dobrý zdravotní stav a kondici, spolupracovat s lékařem
  9. při psychických problémech neváhejte vyhledat psychologa či psychiatra
  10. najít oblast, kde se dítě úspěšně realizuje a kompenzuje své pocity neúspěchu

Zdroj textu Nejčastější projevy...: http://www.zs11.plzen-edu.cz

 


Související odkazy:


 

Zdroj:

AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz

15.9.2011

Tus
Kurzy_portalu

PODÍVEJTE SE NA VIDEOKLIP JIŽNÍ SPOJKA

Je lepší dvojka nebo trojka?

Jak kondolovat na pohřbu a psát kondolenci

Ztráta člověka je bolestivou událostí jak pro nejbližší rodinu a přátele zesnulého, tak pro jeho širší okolí. Pokud jste se dozvěděli o úmrtí prostřednictvím smutečního oznámení, parte nebo od pozůstalých, je vhodné vyjádřit soustrast jeho nejbližším. Způsob kondolování se odvíjí od toho, zda se pohřbu účastníte osobně, nebo chcete kondolenci předat poštou.

UKAŽTE DĚTEM PESTROBAREVNÝ SVĚT

Víte, kolik odstínů zelené se objevuje ve světě kolem nás? Proč si muži pořád pletou růžovou a fialovou? Už v dětství je důležité naučit se barvy správně rozeznat a pojmenovat.

SKVĚLÝ RYCHLÝ MOUČNÍK PRO NEČEKANOU NÁVŠTĚVU VÁS NAUČÍ MARKÉTA PAVLEJE V GOURMET ACADEMY

Taky máte svých pár oblíbených moučníků, které jedete pořád dokola a chtěli byste zase překvapit něčím novým? Hledáte něco osvědčeného, co nedá moc práce, ale výsledek bude tak úžasný, že se po něm okamžitě zapráší? Přesně takový moučník jsem se naučila na Kurzu jarního pečení s Markétou Pavleje (v rámci Gourmet Academy). Galleta má navíc tu výhodu, že je velmi variabilní, takže při jednom pečení, uspokojíte i rozdílné chutě členů rodiny a hostů.

LEU BRAIN STIMULATOR - DIDAKTICKÁ HRA OD 4 DO 104 LET!

Zábavná a poutavá hra s pedagogicky vysokou hodnotou pro lidi všech věkových kategorií ( s výjimkou malých dětí do 3 let). U dětí stejně jako u dospělých je mozek stimulován různými způsoby a tímto je podporován ve svém vývoji. Díky velkému množství čím dále tím náročnějších úkolů a ještě mnohem vyššímu počtu variací her zůstane hra vždy výzvou, která znovu a znovu upoutá děti a dokonce i lidi ve vysokém věku.

Školy mohou získat finanční prostředky na vytvoření lepšího prostředí pro děti. Hlasujte pro Vašeho favorita!

Školy v Česku často bojují s nedostatkem finančních prostředků na všechna vylepšení, která by si přály pro děti udělat. Nyní mohou získat na své aktivity až 200 tisíc korun v projektu, který zahájila společnost Procter & Gamble ve spolupráci s Penny Marketem. K vítězství mohou „své“ škole dopomoci rodiče žáků i všichni její příznivci, po zakoupení výrobku P&G v Penny Marketu se budou moci zapojit do hlasování. Soutěž probíhá od 1. října do 18. listopadu a školy se do ní můžou hlásit i v jejím průběhu.

DĚTI SE VE ŠKOLKÁCH SKVĚLE BAVÍ

Současné školky umí děti patřičně zaujmout. Stačí několik málo okamžiků a dítě si nové prostředí školky velice oblíbí. Školky totiž nabízí nejen seznámení se stejně starými dětmi, ale naučí je mnohé činnosti zábavnou formou, takže si ani nevšimnou, že se učí něco, co se jim bude v budoucím životě dost hodit.

NEWSLETTER bEDUin - TÝDENNÍ PRŮVODCE SVĚTEM VZDĚLÁVÁNÍ

Přináší inspirativní informace pedagogům, rodičům i všem ostatním, kteří se o vzdělávání zajímají. V aktuálním vydání se můžete např. podívat jaká jídla dostávají děti ve školních jídelnách v různých zemích světa nebo se dozvědět víc o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která nutí rodiče k očkování. Setkáváte se ve škole s nesnášenlivostí? Podívejte se na praktický manuál pro učitele Chci to řešit! Pokud se přihlásíte k odběru, můžete pravidelně dostávat informace k zajímavým tématům i v dalších týdnech.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ!

HUDEBNÍ PROGRAM zaměřený na PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ úspěšně probíhá již od r. 2011, kdy vznikl pod záštitou zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Moniky Šimůnkové. RADOSLAV "GIPSY" BANGA se s žáky a studenty podělí o svůj osobní příběh i své zkušenosti a motivuje je k aktivnímu a smysluplnému životu bez násilí, konzumace drog, xenofobie, rasismu, intolerance, agrese, kriminality a dalších variant rizikového chování.

ŠKOLY ODEVZDALY 372 VYSLOUŽILÝCH POČÍTAČŮ

Žákům 81 českých škol se podařilo vybrat celkem 3,7 tun vysloužilých počítačů v rámci sběrové ekologické soutěže Seber si tablet. Nezisková organizace ASEKOL, která soutěž pořádala, odměnila deset škol novým tabletem.

HLEDÁTE DOBRÉ KURZY ANGLIČTINY, KTERÉ BAVÍ DĚTI I DOSPĚLÉ? ZKUSTE MORTIMER ENGLISH CLUB!

Výuka jazyků, konkrétně angličtiny může vypadat různě, a většinou tomu odpovídají i výsledky. Pokud nechcete pořád dokola začínat v nezáživných kurzech nebo odradit děti hned z počátku nudnou výukou, zkuste MORTIMER ENGLISH CLUB. Díky těmto kurzům se naučíte anglicky zábavně a všemi smysly. V nabídce jsou kurzy angličtiny pro děti, dospělé i seniory. Kurzy mohou být inspirací i pro všechny, kteří hledají zajímavou možnost pracovního uplatnění nebo podnikání.

Žáci sesbírali více než 16 200 starých mobilů na dobrou věc

Ve čtvrtém ročníku kampaně „Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu“ sesbíraly děti ze základních, mateřských a středních škol 16 275 použitých mobilních telefonů. Akce, kterou pořádá společnost ASEKOL ve spolupráci se společností Recyklohraní, o.p.s., se zúčastnilo 362 škol. Vybrané funkční přístroje jsou předávány organizacím, které pracují s handicapovanými spoluobčany. Ostatní nefunkční telefony projdou ekologickou recyklací. Více informací je k dispozici na internetové adrese www.venujmobil.cz.

Školáci si za staré elektro a baterie vybrali odměny za 13 milionů korun

27. 3. 2014 - 28. března uplyne 422 let od narození učitele národů, Jana Amose Komenského. Jeden z největších myslitelů, filosofů a spisovatelů, kterého české dějiny znají, se do paměti všech studentů a žáků vryl mimo jiné učebnicí Škola hrou...

FIRMY MOHOU RECYKLACÍ POMOCI DĚTEM Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ

ASEKOL ODSTARTOVAL PROJEKT VĚNUJ POČÍTAČ. Nezisková organizace ASEKOL od července spustila dlouhodobý projekt Věnuj počítač. Jde o akci na podporu sběru a recyklace počítačů a notebooků z firem po celé České republice. Firmy podle výzkumu totiž až v 80 % případů nakupují nové zařízení mnohem dříve, než staré skutečně doslouží. Tyto funkční přístroje chce ASEKOL po repasování předávat dětem z dětských domovů. Navíc zapojené firmy obdrží i certifikát společenské odpovědnosti.

PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ

Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.