VLASTENECTVÍ NAŠICH DÍTEK
Autor: Petr Vacek
Tak nám budou vychovávat děti k vlastenectví, paní Milerová ... Myslel jsem, že dětem by se měla politika vyhnout. Ale už v pohádkách jim dáváme najevo, co se od nich očekává...
Takoví Broučci jsou dobří křesťané, protože je psal evangelik Karafiát. Kája Mařík byl zas dobrý katolík. Z Pyšné princezny a Císařova pekaře dělný lid, revoluce a rozdělení světa na socdem a kapitalistický tábor trčí jak péro z gauče. On i takový Rumcajs zdárně bojuje proti vrchnosti. Nebo utlačovaní Anče, Kuba a Hajnej a kapitalista Trautenberk. Krteček ve filmu Krtek a paraplíčko sebere prodavači meloun, který pak bezplatně rozdělí mezi zvířátka, takže vlastně znárodňuje. V pohádkách Makové panenky jsou mezi zápornými postavami Tureckej měsíc a exotický motýl Ibrahim. No jo, kapitalisti.
Možná se můžeme těšit na vznik nových večerníčků. Vlasteneckých pohádek. Možná vznikne i Vlastenecká čítanka. Ale neumím si představit, co bude obsahem.
Vlastenectví totiž moc nechápu. Mám za to, že na světě jsou dva národy.
Do toho mého patří Roth, Žid, kterému podle jeho slov "nikdy v životě nikdo neublížil a nejlepší přítel byl katolický farář". Katolický páter František Kovanda, s Mikim se nikdy nepoznali, ale povahou byli jak dvojčata. Ewan, kanadský herec, producent a režisér, který pro českou kulturu udělal víc než celá Dělnická strana.
Maxime z Beninu, pětinásobný doktor, herec a "dýdžej". Cigán Miguel, muzikant, pracuje s dětmi z dětských domovů a jako street worker chrání Čechy před žloutenkou ze stříkaček narkomanů.
Syrský Drúz Marwan, který učí Čechy kráse arabské hudby a cizince kráse české řeči. Přemysl Pitter, u nás neznámý, jinak čestný Občan Německa, Švýcarska i Izraele. Před válkou se staral o české sirotky, za války zachraňoval židovské děti a po válce děti německé. Švéd Raoul Wallenberg, Petra Procházková, pan profesor Matějček, Marta Kubišová ... To je jeden národ.
Ten druhý, tam jsou ti, co se nechtějí domluvit. Můžou se tvářit různě, mít různý původ a různé vyznání, ale je to jedna parta. Nevím, proč svým dětem tvrdit, že mají něco společného se zrůdami, které mají na svědomí Miladu Horákovou nebo malou Natálku, jen proto, že mluvíme česky.
Možná se zase doma děti budou věci dovídat jinak než ve škole. Možná z vlastenectví propadnou. Ale třeba se pak nenechají nahnat do nějakého prima vlasteneckého podniku, jako byla První světová. Vlastenectví, které stálo dvacet milionů životů.
Zdroj:
Fejeton Petra Vacka vyšel v časopise Děti a my v listopadu 2011. Petr Vacek přispívá do Děti a my pravidelně.
Čtenáři najdou v časopise Děti a my mnoho dalších zajímavých článků. Pro rodiče, kterým není lhostejné vzdělávání jejich dětí je nově určen i časopis Rodina a škola.
Na AZ RODINA.CZ zveřejněno 28.11.2011
