NÁSILÍ VE VZTAHU, ZKUŠENOSTI S NÁSILÍM
Autor: Mgr. Martina Hronová, o.s. ROSA
Občanské sdružení ROSA, nabízející komplexní pomoc obětem domácího násilí, zveřejnilo výsledky sondy mezi studenty středních škol na téma násilí ve vztahu, vnímání násilí a bezpečí. Některá zjištění jsou alarmující. Zejména mladí lidé by si měli uvědomit, že dopustí-li násilí ve svém vztahu, bude se toto násilí jednou nepochybně týkat i jejich dětí.
Ilustrační foto: (STUDENTSKÝ KLIP ZAMĚŘENÝ PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ, PŘEHLÍŽENÍ, TÝRÁNÍ, ZANEDBÁVÁNÍ DĚTÍ - RADOSLAV "GIPSY" BANGA)
Mladí lidé, kteří spolu začínají chodit, jsou ohroženi násilím ve vztahu stejně jako dospělí. Na rozdíl od dospělých, kteří již mají zkušenosti se vztahy, jsou ale mnohem více zranitelnější. Přitom podle zahraničních statistik má každá třetí studentka střední školy zkušenost s nějakou formou násilí ve vztahu a 40 % dívek ve věku 14 až 17 let říká, že zná někoho ve svém věku, kdo byl udeřen nebo bit přítelem. Průzkum mezi studenty uvádí, že znásilnění na schůzce představuje 67 % všech sexuálních útoků, 38 % znásilněných žen na schůzce byly mladé ženy ve věku 14 - 17 let. Více než polovina mladých žen (68 %) znala toho, kdo ji znásilnil - byl to její přítel, kamarád, známý.
S násilím ve vztazích má podle statistické sondy o.s. ROSA přitom zkušenost více než každá desátá studentka (ROSA, 2006, 2011). Varující je, že studenti projevy násilí nevnímají jako násilí. Skutečnost ano, zažila jsem násilí ve svém vztahu označila jen každá dvacátá studentka a žádný student. Přitom z dalších odpovědí je patrné, že každá desátá byla uhozena, téměř každá desátá byla ponižována, více než každá desátá zažila sexuální nátlak . Z chlapců odpověď byl jsem uhozen potvrdil každý dvacátý student, a téměř každý čtvrtý uvádí, zažil jsem sexuální nátlak.
Rozpoznat násilí, stanovit si vlastní hranice toho, co jsme ochotní tolerovat, je přitom zásadní. Bohužel násilí se přenáší mezi generacemi a u dětí, které zažívaly násilí doma mezi rodiči, je velmi pravděpodobné, že tyto vzory chování budou používat ve svých vztazích:
- Domácí násilí v ČR během svého života zasáhne 38 % žen (Sociologický ústav AV ČR, 2003).
- Děti jsou svědky násilí tam, kde k němu dochází v 95 procentech případů (opakované statistiky ROSA za roky 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009).
- Velice ohrožujícím faktorem v případech násilí je jeho přenos mezi generacemi: - 20% obětí vyrůstalo v rodině, kde docházelo k násilí (ROSA 2005), 72%pachatelů vyrůstalo v rodině s přítomností násilí (ROSA 2005), 11-20% dospělých si pamatuje, že viděli násilí mezi rodiči (Henning 1996, Straus 1990)
- I za mnoha případy šikany ve třídě stojí domácí násilí v rodině žáka. Děti, které jsou svědky násilí doma, považují násilí za běžný způsob komunikace a prostředek k dosažení svého cíle. V České republice nebyl obdobný průzkum zadán, ale například v Kanadských školách je v každé třídě 3 - 5 dětí, které zažívají doma násilí. (Kincaid, 1982)
Některé varovné signály počínajícího násilí nevnímají mladí lidé jako násilí. Je pro to několik vysvětlení:
- děti byly svědky násilí, viděly, že se otec chová násilně, mají pak pocit, že násilí je normální, přejali tento model chování od rodičů
- mají představu, že takové chování je normální, protože vrstevníci prožívají to samé
- mají strach opustit vztah poznamenaný násilím, protože by ztratili společenský status mezi vrstevníky
Přitom varovné signály násilí ve vztahu lze rozpoznat. Ve vztahu se objevuje znevažování, shazování, hanlivé poznámky, urážky, které mají toho druhého ponížit. Mladí lidé, kteří spolu začínají chodit zažívají:
- psychické násilí: nepřiměřenou žárlivost, kontroly, pronásledování, zesměšňování před kamarády, nadávky, obviňování, omezování, příkazy, izolaci od přátel, vydírání, nátlak, vyhrožování sebevraždou...
- fyzické násilí: strčení, kopnutí, facky, bití, kopání, trhání vlasů, ohrožování nožem...
- sexuální násilí: znásilnění, nucení násilím či hrozbami k sexuálním praktikám či pohlavnímu styku
Statistická data o.s. ROSA, 2011
V roce 2011 byla sonda realizována mezi studenty pražských středních škol ve věku 16 - 20 let.
Odpovídalo celkem 172 studentů, z toho 137 dívek a 35 chlapců.
Zkušenost studentů s násilím:
V roce 2011 ví o násilí ve svém okolí téměř každý druhý student. Ve studii z roku 2006 každý pátý student nebo studentka věděli o násilí ve svém okolí. O násilí ve vztahu kamarádky nebo kamaráda v roce 2011 ví více než každý pátý student (v roce 2006 to byl více než každý šestý). Téměř pětina studentů v roce 2011 uvedla, že zažili doma násilí mezi rodiči - v roce 2006 ve stejné studii to uvedl každý 8. student.
Pouze 5,1 procent studentek a žádný student označily variantu zažil/a jsem sám/sama násilí ve svém vztahu. Přesto je podle odpovědí na další otázky zřejmé, že studentů, kteří prožili projevy násilí je mnohem více, než jak sami odpověděli. Je zde souvislost s vnímáním násilí. Ačkoli procento odpovědí ano na otázku prožití násilí ve vlastním vztahu je malé, mnohem větší procento studentů odpovědělo ano na otázky indikující násilí ve vztahu : 9,7 % studentek bylo uhozeno (v roce 2006 - 11 % dívek), 8,8 % dívek bylo ponižováno (v roce 2006 - 11 % dívek), další část studentů a studentek se cítili omezováni, měli strach. Což jsou již počínající signály násilí ve vztahu.
Znamená to, že studenti a studentky nevnímají tyto varovné signály a konkrétní projevy násilí ve vztahu jako násilí. I z dalších poznatků víme, že studenti si myslí, že takové chování je „normální" protože jejich „vrstevníci prožívají ve vztazích to samé", že to ke vztahu prostě „patří". Mezi studenty ve věku 16 - 20 let, mezi nimiž se prováděl průzkum, už s někým chodilo, nebo mělo vztah 82,5 % dívek (v roce 2006 - dvě třetiny dívek) a 60 % chlapců (v roce 2006 - tři čtvrtiny chlapců).
Vnímání bezpečí v mezilidských a interpersonálních vztazích
Pro bezpečnost v komunikaci a vztazích je varující například, že na profilu ve facebooku nebo podobných stránkách má o sobě dost pravdivých informací s datem narození, kdy kam chodí, fotky z domova apod., nebo třeba fotky, které by neměl nikdo cizí vidět, celá pětina chlapců a třetina dívek. Skoro každá desátá dívka a komunikuje otevřeně s lidmi, u nichž nezná jejich identitu.
Více než 38 procent dívek má zkušenost, dostávala provokativní, urážející SMS a nevyžádané maily, u chlapců je to 5,7 %. Téměř 6 procent dívek a více než 11 procent chlapců mají zkušenost, že jejich spolužáci dali na web, facebook informace, fotky, video, které je zesměšňovalo, ponižovalo. Studenti se svěřili i se sledováním - 2,2 % dívek sledovalo kamaráda, spolužáka, kluka, 5,1 % jich dokonce posílalo provokativní a urážející SMS a maily.
Přetrvávající mýty
Stejně jako v běžné populaci, i studenti věří mýtům, které v oblasti vztahů a bezpečnosti panují:
Jsou následující tvrzení pravdivá? MÝTY o násilí
| celkem studenti | studenti v % | dívky v % | chlapci v % | |
| muži, kteří se dopouštějí násilí za to nemohou, asi je oběť vyprovokovala odpovědělo ANO | 8 | 4,6 | 3,6 | 8,6 |
| s oddaností a láskou se agresivní partner může změnit - odp. ANO | 63 | 36,6 | 35,8 | 41,2 |
| je přirozené, aby se muži chovali agresivně, očekává se to od nich odpovědělo ANO | 9 | 5,2 | 3,6 | 11,8 |
| řekne-li dívka chlapci „ne" , často myslí „ano" odp. ANO | 30 | 17,5 | 18,2 | 14.7 |
| žárlivost je znakem opravdové lásky odp. ANO | 70 | 40,7 | 42,3 | 35,3 |
| k většině případů znásilnění dochází proto, že dívka chlapce natolik vzruší, že on ztratí schopnost sebeovládání odp. ANO | 45 | 26,2 | 22,6 | 41,2 |
| doma jsem lépe chráněna před násilím a sexuálním útokem odpovědělo ANO | 112 | 65,1 | 70,8 | 44,1 |
| lidi co ohrožují ostatní, jsou většinou psychicky narušení ANO | 156 | 90,7 | 90,5 | 8,8 |
| násilí, pokus o znásilnění, je třeba nahlásit, jít k lékaři, na policii odpovědělo NE | 4 | 2,3 | 2,9 | 0 |
| když kluk zaplatí za holku v restauraci má právo na něco více než na polibek odpovědělo ANO | 10 | 5,8 | 6,6 | 2,9 |
Správné odpovědi jsou přitom přesně opačné:
- Násilí není vyprovokované obětí, násilí je zcela vědomá volba násilné osoby
- Partnera nezměníte. Jen se mu budete přizpůsobovat. Musel by se chtít změnit partner.
- Láska se zakládá na vzájemné důvěře, žárlivost naopak svědčí o nedostatku důvěry a sebedůvěry. Přesto si myslí 30,5 % studentů (26,7 % studentek a dokonce 38,2 % studentů), že žárlivost je znakem lásky.)
- Ke znásilnění nedochází proto, že dívka chlapce tak vzruší, že se nedokáže ovládat - to by přisuzovalo vinu oběti. Ke znásilnění dochází naopak proto, že útočník má problém se zvládnutím své zlosti, agresivity a síly. Přesto studenti tomuto mýtu věří.
- Více než polovina sexuálně motivovaných činů se odehraje v bytě útočníka. Znásilnění na schůzce představuje 67 % všech sexuálních útoků. Více než dvě třetiny mladých žen (68 %) znaly toho, kdo je znásilnil - byl to jejich přítel, kamarád, známý. Celkem 6 z 10 znásilnění mladých žen se stane v jejich vlastním domově ne ve tmavé uličce. Proto je naprosto alarmující, že si 69 % studentů i studentek myslí, že jsou doma lépe chráněni před sexuálním útokem.
- Lidé, kteří se uchylují ve vztazích k násilí splňují většinou kritéria „normálnosti". Přesto řada lidí věří tomu, že násilní lidé bývají psychicky narušení. Lze to přirovnat k situaci malých dětí, kteří věří, že nebezpečí jim hrozí jen od „ošklivých, špatně oblečených, sprostých lidí. Nečekají útok od slušně vypadajícího a známého člověka.
Mgr. Martina Hronová
Zdroj:
http://www.rosa-os.cz/o-nas/statistiky/
Na AZ RODINA.cz zveřejněno 29.11.2011
Související odkaz:
