ZÁVISLOST PŘES POČÍTAČ - NENÍ VAŠE DÍTĚ GAMBLER?
Autor: Renata Konopíková - AZ RODINA.cz, Mgr. Štěpánka Čtrnáctá - SANANIM, Táňa Mančíková a Kateřina Schmidová - LINKA BEZPEČÍ
Počítač a mobil má dnes skoro každé dítě nebo dospívající. Nic víc nepotřebuje, aby začalo hrát placené hry přes internet. Víte, co je nejlepší prevencí? Znáte PRAVIDLA BEZPEČNÉHO POUŽÍVÁNÍ POČÍTAČE U DĚTÍ? Tušíte, kdy je potřeba zpozornět a jak poznat, že má vaše dítě problém? Kde najdete pomoc, když zjistíte, že nezletilé či plnoleté dítě hraní přes internet opravdu propadlo.
Jde to tak snadno. Na začátku může být jen zvědavost, často nuda, někdy možná potřeba odreagovat se od školních či jiných starostí. Stačí jednou vyhrát a dostaví se pocit, že jsem právě objevil způsob, jak snadno přijít k penězům. Opak je samozřejmě pravdou, jenže to na začátku nedojde spoustě dospělých, natož dětem. Pokud vaše dítě sedí u počítače déle než je zdrávo a v poslední době chce nějak častěji dobíjet kredit na mobil nebo mu (v případě že je už plnoleté) podezřele rychle mizí peníze z účtu, měli byste určitě zpozornět...
13 ti letý Tomáš má v 7.třídě víceletého gymnázia výborné vysvědčení. Jeho prospěch se začne zhoršovat v prvním pololetí osmé třídy především z jednoho předmětu. Má spor s učitelkou, dává jí najevo že probíranou látku neumí dobře vysvětlit, nedá se nijak přesvědčit ke slušnému chování. Učitelka ho nechá propadnout, musí dělat reparát. Přibližně ve stejném období Tomáš zanechá aktivního sportu a postupně podléhá počítačovým hrám.
V současné době je už v 9.třídě, hraje hry i ve vyučovacích hodinách, neučí se, nesleduje výuku. Téměř propadá ze 3 předmětů a u dalších se to dá očekávat. Na jakýkoliv výchovný zásah nebo výtku reaguje značně arogantně a nechce nic měnit. Přestal plnit i jakékoliv domácí povinnosti. Fyzické potrestání už také nic neřeší. Jeho arogance se stupňuje, rodiče jsou bezradní...
Petrovi je něco přes 15. Má fajn rodiče i ségru, dobře s nimi vychází, má je rád. Je aktivní sportovec a baví ho to o dost víc než škola, ale i ta mu celkem dobře jde. Jenže zranění mu na nějakou dobu znemožní sport i další pohybové aktivity. Počítač je jeho záchrana, jinak by se asi unudil, přece se nebude celý den učit?! Co jiného dělat, když nemůže pořádně vytáhnout paty z domu, číst ho nebaví a v televizi taky nic moc. Kámoš mu poradí skvělé hry na netu. Stojí to sice nějaké peníze, ale můžeš tím taky něco vydělat. Během krátké doby Petr zlikviduje účet, na který mu rodiče celkem dlouho šetřili. Ve škole začne být ve dvou předmětech na propadnutí, doma je nesnesitelný, odmítá komunikovat, vůči rodičům i sestře začíná být dokonce agresivní. Stále jen přemýšlí, jak sehnat další peníze, aby mohl hrát...
Vlaďce je malinko přes 18. Má chvíli po maturitě, do školy už se jí dál nechce, a tak jde rovnou pracovat. Nikdy nebyla problematická - všichni ji znají jako fajn, slušnou holku. Práce ji ale moc netěší a vlastně zatím moc nezjistila, co by ji bavilo. Její přítel hraje občas poker přes internet, a tak to taky zkusí. Jenže na rozdíl od něj to "neustojí". Když prohraje celou výplatu, začne si půjčovat od kamarádů na kredit. Vypadá to míň nápadně, než kdyby chtěla peníze. Dojít kredit může někdy každému a proč nepodržet kamarádku, když si potřebuje nutně zavolat. Jenže dluhy se během krátké doby vyšplhají do astronomických částek. Když už nechce nikdo půjčit, sáhne na peníze v práci a vybere účet rodičům...
Máte pocit, že vám se nic takového nemůže stát? Co můžete udělat pro to, aby se vašim dětem takové problémy opravdu vyhnuly:
Mgr. Štěpánka Čtrnáctá, SANANIM:
Obecně řečeno dobrým základem je vše co zvyšuje odolnost dítěte vůči stresu, zátěži, ale také nudě a zvyšuje jeho schopnost správně se rozhodovat. Důležité je také vést děti k odpovědnosti přiměřené jejich věku. Lepší než poučování a příkazy, je zprostředkovat dětem zkušenost, že se mohou svobodně rozhodnout, ale že jejich rozhodnutí sebou vždy nese nějaké důsledky. V dospívání se budou opakovaně potkávat s potenciálně rizikovými zkušenostmi - ať už se jedná o zmiňované hazardní hry, hrací automaty, alkohol, drogy, ale třeba i sekty. Ve většině případů budou vystaveny pokušení vyzkoušet, a vždy budou v té situaci pouze samy za sebe.
S určitou nadsázkou lze také říci, že dobrou prevencí je připustit si, že se něco takového může stát i ve vaší rodině. S tím souvisí být na to připraven, tedy být vybaven teoreticky (o problému si něco přečíst, mluvit o něm s dětmi), všímat si (vědět co mé děti dělají, čím žijí, co je zajímá a baví, jak tráví volný čas, ale také co je trápí....). V neposlední řadě platí, že problémy je třeba řešit raději dříve než pozdě. Často se nám v poradně stává, že rodiče přichází ve fázi, kdy je již problém s hraním či závislostí na návykových látkách ve velmi pokročilém stádiu a dozvídáme se, že podezření měli již dlouho, ale nechtěli situaci přeceňovat, nechtěli obtěžovat se zdánlivými maličkostmi, styděli se nebo si sami nechtěli přiznat, že se něco závažného děje. Neváhejte proto požádat odborníka o pomoc, pokud máte dojem, že se děje něco nepatřičného! Je pravda, že děti se v dospívání výrazně mění a řada „příznaků", které mohou ukazovat na nějaký problém jsou přirozenou součástí tohoto období. Často proto slýcháme otázku: „Jak se v tom tedy mám vyznat?" Varováním by pro rodiče mělo být, když se vyskytne více problémů společně. Mezi nejčastější patří:
- velká spotřeba peněz - dítě postupně potřebuje více peněz než dříve, stále nemá kredit, dělá dluhy v rodině i mezi přáteli, začne rozprodávat své věci nebo se začnou ztrácet věci z domácnosti, v pokročilé fázi je dítě schopné si opatřit peníze téměř jakýmkoli způsobem
- problémy ve škole - zhoršení prospěchu, nesoustředěnost, stále častější pozdní příchody a absence (mohou souviset s tím, že dítě v noci hraje a není schopné ráno vstávat do školy)
- ztráta původních zájmů, případně až nezájem o cokoli - opouštění původních zájmů aniž by byly viditelně nahrazeny něčím novým, prodej vybavení na zájmovou sportovní nebo uměleckou činnost, vysedávání před počítačem po celé hodiny či dokonce noci
- změna nebo ztráta přátel - opouštění původních přátelských vazeb, nezájem o trávení času s přáteli, někdy až úplná izolace
- změny chování a výkyvy nálad - za pozornost stojí zejména náhlá noční nespavost, následná skleslost, únava, opakující se depresivní rozlady, či naopak nervozita, výkyvy nálad, případně agresivní výpady
- změny denního režimu - ponocování a následná denní spavost, celkově klesající výkonnost, zhoršená koncentrace
Jak již bylo řečeno, řada uvedeného může přímo souviset s dospíváním, ale také může být projevem rozličných problémů, které mohou dospívání provázet a nejedná se jen o problémy s hraním hazardních her, závislostí na počítači, televizi či na návykových látkách.
Všímejte si svého dítěte a pokud máte jakékoli podezření, že se s vaším potomkem děje něco nepatřičného, vyhledejte odbornou pomoc. Většina poraden poskytuje pomoc i rodinným příslušníkům, kteří přicházejí sami, bez problémového jedince. Poradna uvedená na konci článku se dokonce specializuje především na pomoc sociálnímu okolí problémového jedince (závislého hráče či uživatele návykových látek). Vyplývá to ze zkušenosti, že dítě nebo mladý dospělý zpravidla sám problém necítí a tedy ani není ochoten jít jej někam řešit. Spolupráce s rodinou je proto důležitá ze dvou důvodů - blízcí musí problém také ze svého hlediska řešit a vyrovnávat se s ním - je to tedy pomoc pro ně. Druhým důvodem je skutečnost, že rodina je systém v němž se jeho jednotlivé prvky vzájemně ovlivňují a pokud tedy svůj přístup a chování změní rodič, změní se (je nucen reagovat) i zbytek rodiny. Je zároveň dobré si uvědomit, že mé možnosti jsou v tomto směru omezené. Byť mohu mnohé v životě své dcery či syna ovlivnit, absolutní moc jako rodič rozhodně nemám a v určitém věku a situaci již musím nechat řešení a odpovědnost především na něm samotném.
Táňa Mančíková, intervizorka Linky bezpečí a
Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky:
Tento problém se může týkat kteréhokoliv dítěte, nezáleží na pohlaví, ani na věku. Stačí, aby bylo dítě zdatné ve virtuálním světě. Hlavní prevencí těchto problémů je, v obecném slova smyslu, především výchovný přístup k dítěti a později k dospívajícímu.
Zásady úspěšného přístupu k výchově dospívajících: dávání hranic (pravidel), sledování jejich dodržování, schopnost dobré komunikace, respekt a důvěra.
Na druhou stranu je důležité, aby byli rodiče pozorní k tomu, jak se jejich dítě v kyberprostoru pohybuje, kolik a na jakých stránkách tráví času, co je jeho motivem (hledání informací k domácímu úkolu, navštěvování webů souvisejících s jeho koníčky, oddech během hraní počítačových her, stahování hudby a filmů, chatování s kamarády, nákupy přes internet atd.). Je důležité domluvit si s dítětem pravidla používání internetu a také se s ním bavit o výhodách a nevýhodách jednotlivých činností. Není vhodné (ani účinné) pohyb na internetu dětem zakazovat.
Rodiče také mohou využít různé programy známé jako „parental control", neboli rodičovská kontrola. Fungují různými způsoby: omezují časově možnost přístupu na internet, nabízejí vytvořit seznam povolených/zakázaných stránek, filtrují mechanicky nevhodné weby atd., jsou to např. iProtectYou, ParentalControl Bar a McAfee Family Protection. Častou překážkou bývá internetová negramotnost rodičů nebo daleko méně informací o kybernetickém prostředí než mají jejich děti. Rodiče by měli sami aktivně vyhledávat informace a rozvíjet své dovednosti ve virtuálním světě, učiteli jim často mohou být přímo jejich děti.
I se zletilými dětmi, které jsou součástí domácnosti, by měli mít rodiče dohodnutá pravidla jejich fungování v rodině, jejichž dodržování by měli mít možnost důsledně vyžadovat.
Je vaše dítě v poslední době velmi často na počítači a zdá se vám, že má i větší spotřebu peněz? Jak postupovat?
Mgr. Štěpánka Čtrnáctá, SANANIM:
Tahle otázka má dvě roviny - prevence - ledacos totiž můžete udělat ještě před tím, než uvedený problém vznikne....
Co lze dělat ještě před tím než problém nastane:
Vztah k televizi, počítači se u vašeho dítěte buduje po celý jeho život. Ovlivňujete ho především vy sami tím, jak k těmto formám zábavy přistupujete. Sami asi cítíte rozdíl v tom, když je televize a počítač zdroj zábavy a odpočinku ve vymezeném čase nebo když je to jediný společník, kterého máte.... Ovlivňujete své dítě tím, že mu nabídnete i jiné alternativy trávení volného času (sport, kulturu, výlety, knížky atd.), ovlivňujete je, když volný čas trávíte s ním ať už společnou činností nebo „jen" povídáním o jeho radostech a starostech.
Každý rodič by měl mít přehled minimálně o tom, kolik času jeho děti tráví u počítače či televize a do určitého věku dítěte (podle míry jeho zralosti a zodpovědnosti) tuto dobu i kontrolovat, případně omezovat. Rodiče by se měli zajímat také o to, k čemu jejich děti techniku užívají, případně zneužívají. Měli by s nimi hovořit o výhodách těchto možností, ale i o riziku, které je s tím spojené. Rozhovory na toto téma by rozhodně měly být opakované, nenásilně vedené, nejlépe vycházející z aktuálních situací - zážitků dětí, otázek, zkušeností. Jako i v jiných případech je rozhodující míra. Dobře zde lze použít příměr, že podobně jako oheň, je i technika dobrý sluha, ale špatný pán. Současné technické vymoženosti nám dávají mnoho možností vzdělávání i zábavy a je na nás zda je budeme využívat nebo se jimi necháme zotročit. Jak už bylo řečeno, zcela zásadní je osobní příklad rodiče. Otec nebo matka, kteří po příchodu ze zaměstnání usedají k domácímu PC a zvednou se až s odchodem na lůžko, rozhodně nejsou nejlepším příkladem. Pro podstatnou část dětí, možná dokonce pro většinu, je sezení před PC jen náhradním programem, který je zkrátka jen pohodlný a lepší než nuda. Vyzkoušejte to a uvidíte! Pokud připravíte zajímavý program, drtivá většina dětí (minimálně do určitého věku) jej akceptuje a většinou i radostně přivítá. Vyžaduje to ovšem vaši aktivitu a čas!
Táňa Mančíková, intervizorka Linky bezpečí a
Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky:
Jak již je uvedeno v úvodním výčtu varovných znaků - větší spotřeba peněz může být skutečně jedním z těch, které mohou poukazovat na závislost dospívajícího nebo mladého dospělého na hazardních a placených hrách. Dalšími příznaky může být zásadní změna chování, která se projevuje především zanedbáváním školy, práce a jiných povinností, nezájem o cokoliv jiného než počítač. Projevují se náhlé změny nálad, uzavíraní do sebe, rezignace na původní koníčky. Dospívající či mladý dospělý tráví stále větší čas na počítači, na hru potřebuje stále více peněz, začíná si půjčovat ve stále širším okruhu lidí. Půjčky není schopen splácet, často slibuje brzké splacení, objevuje se lhaní. Z ničeho nic se mohou rodičům či prarodičům ztrácet peníze. V další fázi se může uchýlit ke krádežím, defraudacím či podvodům v práci. V důsledku těchto situací se mohou objevit i depresivní stavy.
Máte důvodné podezření či jasný důkaz, že vaše dítě hraje hazardní nebo placené hry přes internet?
Co můžete dělat, pokud už problém nastal a dítě odmítá komunikovat, popírá existenci problému:
Mgr. Štěpánka Čtrnáctá, SANANIM:
Pokud zjistíte , že problém již nastal, je dobře nejprve napočítat do deseti a nedělat ukvapená rozhodnutí. „Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří" , říkávala moje babička. Důležité je přesvědčit dítě o tom, že každý problém je řešitelný, pokud jsem ochoten něco pro to udělat. Nepřebírejte odpovědnost za dítě, ale veďte je a podporujte v tom, aby si řešení našlo samo. Je pravděpodobné, že to ovšem samo nezvládne. Je pravděpodobné, že to ani vy sami nezvládnete.
Pokuste se rozhovorem s dítětem zjistit skutečný rozsah problému (samotného užívání, ale i doprovodných problémů - především míru a formy zadlužení). Je dobré si uvědomit, že i vy máte problém. I vy jste ohroženi. Minimálně dluhy svého potomka. S problémem se neschovávejte, nestyďte se a běžte se poradit k odborníkům. Je to starost jako každá jiná. Když vás rozbolí zub, také si jej neopravujete sami. Mluvte o problému s širší rodinou a přáteli, hledejte „záchytné" body. Možná se dozvíte, že i oni řeší se svými dětmi obdobné starosti a mohou pro vás být důležitým zdrojem inspirace. Minimálně vám poradí co sami zkusili, co se jim osvědčilo a co naopak ne.
Nevyčítejte si selhání, teď by to nebylo k ničemu dobré! Přijít na dávné chyby, má v této situaci smysl jen v tom, abychom v nich dál nepokračovali.
Pokud se dítě odmítá bavit o samotném hraní (protože je to pro něj nepříjemné, zahanbující, nechce vám působit bolest, myslí si, že vám do toho nic není atd.) zkuste navázat kontakt jinak. Hraní, jak už bylo výše uvedeno zpravidla doprovází problémy dítěte i v jiných oblastech. Začněte tedy řešením zcela praktických věcí (škola, chování doma, volný čas, kamarádi atd.). Buďe si jisti, že se k problému hraní stejně nakonec dostanete.
Z čistě praktického hlediska je nejjednodušším a nejrychlejším opatřením, které se nabízí, omezit či znemožnit přístup na internet. Někdy toto řešení však není zcela možné, navíc nikdy není dostatečné. Zejména v případech, kdy se již jedná o závislost, bude si hráč hledat jiné cesty, možná ještě problémovější. Zde bych rozhodně doporučovala vyhledat odbornou pomoc, neboť výrazně zvyšuje naději na vyléčení. Zcela krajním řešením, uplatnitelným navíc pouze u dospělých členů domácnosti může být ukončení společného soužití.To je však již velmi radikální zásah do rodinných vztahů, který může mít pro dítě i pro vás dalekosáhlé následky. K takovému řešení je proto třeba dojít zralou úvahou, se zvážením všech negativ a pozitiv, která to přináší. Je třeba přijmout veškerou zodpovědnost, kterou sebou toto rozhodnutí nese, být o něm přesvědčen a v neposlední řadě mu dostát. V těchto případech bych v každém případě doporučila návštěvu odborníka.
Táňa Mančíková, intervizorka Linky bezpečí a
Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky:
V kterékoliv fázi je důležité s dítětem začít komunikovat, ptát se, trávit s ním víc času, popřípadě více kontrolovat, co v internetovém prostředí dělá. Je důležité si problém v rodině připustit a postupovat důrazně a důsledně.
Léčba závislosti na hazardních a placených hrách je náročná a dlouhodobá a je u ní nutná maximální spolupráce dospívajícího a celé rodiny. Pokud u dítěte jednoznačně rozpoznáte příznaky gamblerství, je návštěva psychologa, lékaře a následná léčba jediným možným způsob pomoci. Zde je možné se obrátit na specialisty psychiatrických léčeben či posléze na svépomocné skupiny.
Otázkou zůstává, co mohou rodiče dělat, v případě, že dospívající či mladý dospělý pomoc odmítá. Je třeba hned zkraje říci, že rozhodně nemohou hledat příliš velkou oporu v zákonech, zejména je-li jejich dítě zletilé.
U nezletilých je možné obrátit se na kurátora pro mládež, který může vytvářet tlak hrozbou léčby či ústavní výchovy.
O poměrně těžkou situaci se jedná v případě, že zletilý odmítá léčbu a postupně rodiče zadlužuje půjčkami či krádežemi. Nějakou dobu rodiče finančně dítěti pomáhají kvůli obavám z exekuce, ale poté vědí, že to nejde do nekonečna. Začnou řešit otázku vyhození mladého dospělého z domova. Po právní stránce je to problematické - je-li mladý člověk členem domácnosti a dobrovolně ji neopustí (což je třeba prokázat), trvá jeho užívací právo k bytu. To je možné zrušit soudně, podají-li rodiče žalobu na zrušení užívacího práva k bytu a vyklizení s uvedením konkrétních důvodů tj. masivní zadlužování rodiny, dopouštění se krádeží, ohrožování dalších členů rodiny, násilnické chování vůči rodičům. Důkazem je přivolání policie, lékařská zpráva o zranění, hlášení o krádeži. Pokud se tak skutečně děje, dítě podmínku léčby odmítá, rodiče stejně většinou dříve či později k takovému kroku přistoupí. Pokud je ale chování jakž takž v normě, opuštění domova spíše věcí dohody, do které se pochopitelně mladému dospělému nechce, a často se takovému řešení vyhýbají rodiče, i když tím občas vyhrožují. To je právě to, co by se teď mělo změnit - rodiče musí jednat tak, aby mladý člověk v této situaci maximálně pocítil nepříjemné důsledky svého počínání a přistoupil na léčbu.
KONTAKTY:
PRO RODIČE:
- Poradna pro rodiče (pro blízké okolí problémových uživatelů návykových látek a hráčů) - www.sananim.cz , adresa: Školská 30, Praha 1, mobil: 739 268 527, pevná linka: 284 824 234
- Rodičovská linka - http://www.linkabezpeci.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=205, tel.: 840 111 234, mobil: 606 021 021, email: pomoc@rodicovskalinka.cz. Telefonicky se lze na linku obracet každý všední den odpoledne: pondělí, středa a pátek: 13-16 hod. úterý a čtvrtek: 16-19 hod. Emailem nepřetržitě s odpovědí do tří pracovních dnů.
PRO SAMOTNÉ PROBLÉMOVÉ HRÁČE:
- http://www.plbohnice.cz, prim. Nešpor, tel: 284 016 249, svépomocné příručky najdete na: www.dr.nespor.eu
- http://anonymnigambleri.cz/ - mobil 775 122 273, mítinky, svépomocné skupiny - Praha, Brno, Zlín, 1x týdně
- www.zavislost.com - Psychoterapeutická ordinace pro léčbu závislostí - PhDr. Zdeňka Košatecká, tel. 222 515 880, Legerova 42, Praha 2
- http://cspap.cz/ MUDr. Petr ZAHRADNÍK, psychiatr
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
15.12.2011
