Animace-eon

ODDLUŽENÍ (OSOBNÍ BANKROT) - PRAKTICKÉ RADY

Autor: JUDr. Romana Lužná

Jednou z možností řešení nepříznivé finanční situace osob, které nejsou podnikateli, je tzv. oddlužení neboli osobní bankrot. Víte kdy a za jakých podmínek je oddlužení možné? Jakým způsobem podat návrh na povolení oddlužení? Přečtěte si také jakým způsobem oddlužení probíhá a jaké jsou povinnosti dlužníka.

Pokud má osoba více věřitelů, tzn. dluží více osobám či společnostem, a její dluhy nepocházejí z podnikání, může podat návrh na oddlužení. Oddlužení je jediný způsob řešení předlužení, kdy je dlužník pod ochranou soudu, dluhy nenarůstají ani o úroky z prodlení a nehrozí exekuce. Institut oddlužení totiž preferuje sociální účel před ekonomickým, má umožnit dlužníkovi začít znovu bez dluhů a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhů. Tento postup je však možný jen v případě, že dlužník má pravidelný příjem, nebo majetek, který lze zpeněžit a kterým bude schopen zaplatit alespoň 30 % svých závazků.

Návrh na povolení oddlužení podává dlužník současně s insolvenčním návrhem krajskému soudu podle místa svého bydliště. Návrh se podává na předepsaném formuláři Ministerstva spravedlnosti a uvádí se v něm zejména údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, soupis všech dluhů, úplný seznam majetku, který dlužník vlastní, včetně údaje o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu, dále návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku.

S oddlužením mohou dlužníkovi pomoci další osoby, což může být potřeba například v situaci, kdy dlužník nemá dostatečný měsíční příjem k úhradě splátek podle splátkového kalendáře, ani jiný majetek. Tyto osoby se mohou k návrhu na oddlužení zavázat jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka a návrh pak podepisují společně s dlužníkem.

Návrh na oddlužení musí podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí. To neplatí, jestliže oddlužením nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného společného jmění manželů, rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny.

Návrh na povolení oddlužení může dlužník vzít zpět, dokud insolvenční soud nerozhodne o schválení oddlužení. Jestliže však vezme dlužník návrh zpět, nemůže jej podat znovu.

O návrhu rozhoduje ve spolupráci s věřiteli soud, který návrh na oddlužení může, avšak nemusí schválit. Proto je nutné vyplnit formulář úplně, pravdivě a dostatečně pečlivě. Oddlužení může proběhnout buď formou zpeněžení majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

1. Zpeněžení majetkové podstaty

Při této formě oddlužení dojde k okamžitému prodeji majetku dlužníka a uspokojení věřitelů do výše minimálně 30 % dluhů. Prodej se týká majetku, který dlužník vlastní do doby, kdy soud povolí oddlužení. Majetku, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, se již prodej netýká a tento již dlužníkovi zůstává (nebude-li následně zjištěno, že dlužník jednal podvodně).


2. Plnění splátkového kalendáře

Při této formě oddlužení se pohledávky zajištěných věřitelů uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění a současně po dobu 5 let plní dlužník pohledávky nezajištěných věřitelů podle daného poměru. Dlužník je tedy povinen měsíčně, po dobu 5 let splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tímto způsobem musí být opět splaceno nejméně 30 % dluhů. Je však nutné upozornit, že pokud v této době získá dlužník nějaký mimořádný příjem, například z dědictví, jdou takto získané prostředky také na úhradu dluhu věřitelům nad rámce splátkového kalendáře (viz níže).
Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. Pokud dlužník nebude dluh splácet řádně a včas, soud oddlužení zruší a dlužník se dostane do konkurzu.
K projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů, která je za tím účelem svolána nebo za podmínek stanovených zákonem mimo schůzi věřitelů. Dlužník je povinen zúčastnit se takové schůze osobně a zodpovědět dotazy přítomných věřitelů.

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen

a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,

b) hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,

c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,

d) vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců,

e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení,

f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,

g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. O výsledcích své činnosti pravidelně informuje insolvenční soud a věřitelský výbor.

Právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.

Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, může požádat soud o vydání usnesení, kterým bude dlužník osvobozen od placení zbytku pohledávek. Vydá-li soud takové rozhodnutí, jsou dlužníkovi smazány všechny dluhy z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení. Je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nedosahuje-li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, může insolvenční soud po slyšení dlužníka a insolvenčního správce přesto přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že dlužník prokáže, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou tito věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem. Osvobození se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, a dále pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti.

Jestliže by do 3 let o právní moci usnesení o osvobození dlužníka od zbytku pohledávek vyšlo najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům, soud osvobození dlužníků odejme. Přiznané osvobození zaniká také v případě, že byl dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.

V průběhu procesu oddlužení soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže

a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo

b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo

c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo

d) to navrhne dlužník.


V případě, že uvažujete o podání návrhu na oddlužení, můžete se se žádostí o bližší informace obrátit na advokátní kancelář JUDr. Romany Lužné.

Kontakty:

Brno, Heinrichova 16, PSČ 602 00
tel.: 608 509 104
mail: kancelar@advokatka.net
www.advokatka.net

 


 

Zdroj:

AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz

21.2.2012

11485086
Banner_flexikurz