PŘEPLATEK NA VÝŽIVNÉM
Autor: JUDr. Romana Lužná
K přeplatku na výživném může dojít z několika důvodů. V jakém případě je nutné přeplacené výživné vracet a v jakém případě ne, se dozvíte v následujícím textu.
Vyživovací povinnost je jednou ze základních oblastí, kterou rodinné právo upravuje. Nejčastějším druhem výživného je vyživovací povinnost rodičů k dětem. Právo na výživu vzniká dítěti narozením a trvá až do doby, než je dítě schopno se samostatně živit.
V případě, že je rozsah vyživovací povinnosti upravován soudem, je pro určení výše výživného rozhodující stav, který je zde v době vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že placení výživného je dlouhodobější záležitostí, může po vydání rozhodnutí dojít k řadě změn v rozhodných skutečnostech, a to jak na straně oprávněného, tak na straně povinného. U oprávněného dítěte může dojít zejména ke zvýšení potřeb s ohledem na přibývající věk, změnám při studiu, případně z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Na straně povinného rodiče může dojít ke změně v příjmech a majetkových poměrech, například z důvodu nezaviněného poklesu příjmů či vzniku dalších vyživovacích povinností, nebo naopak může dojít k podstatnému zvýšení příjmů či nabytí majetku většího rozsahu. Nejedná-li se o změny pouze krátkodobého charakteru, může být rozhodnuto o zvýšení či o snížení výše výživného. V určitých případech může dojít i ke zrušení vyživovací povinnosti. Je-li rozhodováno o vyživovací povinnosti rodičů k dětem, může soud rozhodnout o změně až tři roky zpětně ode dne zahájení soudního řízení. Dojde-li ke snížení nebo zrušení výživného za dobu minulou, pak v případě výživného pro nezletilé děti platí zásada, že spotřebované výživné se nevrací. Nezletilému nemůže být uložena povinnost vrátit výživné, příp. jeho část, které mu již bylo vyplaceno a žádnou část již vyplaceného výživného nelze ani zúčtovat na běžné výživné, splatné v budoucnu. Účelem této zásady je zabránit zhoršení životní úrovně nezletilého, které by nutně nastalo, kdyby došlo ke snížení výživného se zpětnou účinností a nezletilý měl povinnost vrátit částky, které již nemá.
Přeplatky na výživném mohou vzniknout z několika důvodů. Prvním důvodem vzniku přeplatku může být to, že vyživovací povinnost dosud nebyla soudem upravena a povinný poskytuje výživné dobrovolně ještě před vydáním soudního rozhodnutí, a to v částce vyšší, než jak následně určí soud. V případě, že je výživné poskytováno ve prospěch nezletilého dítěte, nelze požadovat vrácení takto vzniklého přeplatku a není ani možné přeplatek započítat na běžné výživné splatné v budoucnu, a to právě na základě zásady nenávratnosti spotřebovaného výživného.
V případě, že již existuje soudní úprava výživného, může dojít ke vzniku přeplatku snížením nebo zrušením výživného za dobu minulou. V případě výživného pro dítě může dojít ke změně soudního rozhodnutí až za dobu tří let zpět ode dne zahájení soudního řízení. I když povinný rodič podá návrh na zahájení soudního řízení o snížení výživného, je původní rozhodnutí stále vykonatelné a pokud by došlo k neplacení výživného podle tohoto původního rozhodnutí, vystavuje se povinný rodič riziku exekučního vymáhání ze strany zákonného zástupce dítěte. Proto je tento případ vzniku přeplatku na výživném nejčastější. Právní úprava situaci řeší jednoznačně ve prospěch dítěte zásadou nenávratnosti spotřebovaného výživné, i když je následně tvrzení povinného rodiče, že nemá možnost platit výživné v původní výši, novým soudním rozhodnutím potvrzeno. Je však třeba připomenout, že zásada nenávratnosti spotřebovaného výživného se uplatňuje pouze ve vztahu k nezletilým dětem. Jestliže by tedy došlo ke snížení nebo zrušení výživného pro dítě zletilé, může osoba povinná vzniklý přeplatek na oprávněném požadovat zpět nebo mohou povinný s oprávněným uzavřít dohodu o zúčtování tohoto přeplatku na běžné výživné splatné v budoucnu.
Na základě shora uvedeného by bylo možné dojít k závěru, že se jedná o bezdůvodné obohacení podle občanského zákoníku, zejména jako plnění bez právního důvodu podle § 451 občanského zákoníku. Podle ust. § 104 zákona o rodině se však ustanovení občanského zákoníku použijí tehdy, nestanoví-li zákon o rodině něco jiného. Ustanovení § 99 odst. 1 zákona o rodině, které stanovuje, že dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného pro nezletilé děti za minulou dobu, spotřebované výživné se nevrací, je právě takovou zvláštní úpravou, která použití občanského zákoníku vylučuje.
Přeplatky mohou vzniknout také tehdy, pokud rodič poskytuje svému dítěti na výživném dobrovolně částky vyšší, než jak bylo určeno soudem. V tomto případě nelze vrácení přeplatku požadovat ani v případě výživného pro dítě zletilé, protože jde o peněžitý dar. Dojde-li však později ke zvýšení výživného za dobu minulou, bude to, co bylo dobrovolně plněno nad rámec soudního rozhodnutí, započítáno na dluh, který vznikl na výživném stanoveném za dobu minulou.
Zásadně je výživné placeno v pravidelných opětujících se částkách. Je však možné, aby soud uložil povinnému složit na výživné splatné v budoucnu předem určitou částku. Soud v tomto případě určí, jakou částkou měsíčně má povinný přispívat na výživu dítěte, současně však určí, na jaké období do budoucna má být výživné předem složeno na soudem určený účet a z tohoto účtu pak příslušný peněžní ústav vyplácí oprávněnému soudem přesně určenou částku na výživné. Při tomto způsobu plateb výživného by mohlo dojít ke vzniku přeplatku pouze při snížení nebo zrušení výživného za dobu minulou, tak jak bylo uvedeno výše.
JUDr. Romana Lužná,
advokátka
sídlo: Heinrichova 16, 602 00 Brno
tel./fax: 543 213 159
e-mail: info@advokatka.net
www.advokatka.net
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
18.5.2012
