Hrd22_pohoda_965x100

UFŇUKANÉ DÍTĚ ANEB KLUCI NEPLÁČOU?

Autor: Lucie Tamášová

Určitě ty situace znáte velmi dobře. Dítě spadne, hlavou se třískne o ostrou hranu stolu, případně čelem upadne přímo na beton a začně plakat. Přiběhne maminka a říká mu: „To nic není, nebreč, vždyť to tak nebolí. Kluci přece nepláčou." Klukovi vezme nějaké jiné dítko na hřišti hračku a uteče s ní nevíkam a chlapec začně fňukat a shání se po ní. Maminka mu na to řekne: „No co je to za ufňukané dítě? Ufňukané děti my ale vůbec nemáme rádi. Tenhle ufňukaný kluk určitě není náš."

Ufnukane_dite_normal

Za minulý týden jsem podobných situací viděla a slyšela několik. Žila jsem v mylném domění, že tento styl výchovy už je ale opravdu za námi. Joooo, chyba lávky... Stále je velmi oblíbené potlačování emocí u našich dětí, ať už z jakýchkoliv důvodů. Možná se rodiče nechtějí zabývat malichernými problémy svých ratolestí, možná mají dost svých, „opravdových starostí", které jim v noci nedají spát a při každém ranním probuzení mávají ze splátkového kalendáře. Možná hodně lidí stále řeší rozumový vývoj dětí, ale méně jich řeší to, jaké budou mít srdce? Jaké budou mít vztahy? Jak budou schopni cítit a projevovat emoce? Budou se mít rádi a vážit si sami sebe? Budou zvládat stresové situace? Budou mít rádi lidi okolo sebe? Budou schopni vyjádřit své pocity, vymluvit se ze svých problémů svým nejbližším?


TIP! na zajímavé hračky a pomůcky pro děti: www.montessorihracky.cz

Myslím, že věty typu: „kluci nepláčou" napáchaly na dnešních mužích opravdu hodně škody. Kluci od té doby nejen nepláčou, ale v podstatě neukazují žádné emoce a slabiny, protože slabost byla v minulosti trestána odmítnutím, opovržením či výsměchem. Raději si tedy vše nechávají v sobě a zůstávají se svými starostmi (ale i radostmi!) úplně sami. Partnerky takových mužů se v dospělosti mj. diví, proč ten jejich chlap o sobě nemluví a nikdy nedá najevo, že ho něco trápí, případně tvrdí, že tím „nechce zatěžovat rodinu".

K nejčastějším chybám podle některých psychologů patří, když se rodiče snaží od pláče odpoutat pozornost. Např. dítě začne plakat a matka říká: „Ale podívej, tam letí ptáček, kuk!" Dítěti tím mj. říká, že jeho pocity nejsou důležité a plakat se prostě nemá, protože to stejně nikoho nezajímá.

Neměli bychom raději učit naše děti emoce pojmenovávat? Pracovat s nimi, aby o nich byly schopny komunikovat? Možná je potřeba uznat, že každý má právo prožívat to, co prožívá a nikdo nemůže vědět, jak se ten druhý doopravdy cítí (popírání a hodnocení emocí našech dětí prý dokonce brzdí rozvoj jejich osobnosti). Když se děti odnaučí věnovat svým emocím pozornost, přestanou je brát jako něco důležitého, nebudou je umět rozlišovat a budou se více řídit podle toho, co jim řeknou druzí, než podle toho, jak to samy cítí. Je myslím ale jasné, že přijímat negativní emoce neznamená, že souhlasíme s nesprávným chováním, které tyto emoce vyvolaly! (Emoce a chování jsou dvě rozdílné věci, které je potřeba rozlišovat).

Takže mohli bychom uznat, že ten pád na hranu stolu asi opravdu bolel a ujistit dítko naší přítomností a tím, že se z toho může vyplakat, jestli mu to pomůže? Neměli bychom se snažit zjistit příčinu problému, namísto potlačování pláče? Věřím, že žádné dítko nebrečí jen tak bez důvodu. Když vynechám takové ty základní miminkovské věci, kdy dítě pláče, protože chce najíst, pochovat, není mu pohodlně (špinavá plínka), je mu smutno... tak může dítě plakat, protože se prostě jen nudí (vzkaz tedy je, že mu věnujeme málo pozornosti nebo je prostředí nedostatečně stimulující), nebo proto, že je frustrováno ve svém úsilí - např. zjistí, že svět kolem má své limity a oni nesvedou zdaleka všechno, o co usilují. I tady je ale vzkaz pro nás, který říká, že potřebuje podporu, pomoc a pochopení.

Takže ve shrnutí, jaká by mohla být naše reakce? V knížce Respektovat a být respektován popisují autoři tři složky empatické reakce:

  • aktivní naslouchání (soustředěné naslouchání provázené projevy účasti - pohled do očí, přikyvování, fyzická blízkost (našemu Jakubovi úplně stačí, když pláče, že ho obejmu a nic neříkám. Za pár sekund přestane a řekne mi, co se stalo), „Hm", „ano", „chápu"...)
  • pojmenování pocitů, záměrů a očekávání druhé osoby („To jsi musel mít asi vztek", „to je ti asi smutno po mamince", „asi se na mě zlobíš", „to člověka naštve, když se mu něco nedaří", „asi jsi čekal, že..."...)
  • vyjádření podpory

Zdroj:

Blog plný zajímavých článků a inspirace pro vás a vaše děti: - www.rustspolecne.cz 

Na AZ RODINA.cz zveřejněno 10.9.2012

Azrodina_portal_250x250
Radek_banga_-_v_prodeji_250x250

Historický úspěch pro Českou republiku, český seriál #martyisdead získal cenu Emmy známou jako televizní Oscar

Mezinárodní akademie televizních umění a věd dnes vyhlásila v New Yorku internetový seriál #martyisdead jako vítěze mezinárodní ceny Emmy. Stalo se tak v průběhu slavnostního ceremoniálu 48. ročníku International Emmy Awards, který se letos poprvé konal online. Seriál o aktuálním tématu kyberšikany se stal historicky prvním českým seriálem, který získal tuto prestižní cenu. Emmy v kategorii krátkých seriálů převzali během online přenosu producenti Milan Kuchynka a Vratislav Šlajer. Spoluproducentem je i Jakub Koštál, režisérem Pavel Soukup.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ! - UKÁZKY ZPĚTNÉ VAZBY

Reakce žáků, studentů, pedagogů i rodičů na preventivní program Radky Bangy.

VYŠEL PŘEPRACOVANÝ MANUÁL PRO SPOKOJENÉ RODIČE, DĚTI I UČITELE – KNIHA RESPEKTOVAT A BÝT RESPEKTOVÁN

Původní kniha Respektovat a být respektován vyšla v r. 2005 a od té doby se jí prodalo téměř 100 000 kusů. Za těch 15 let od vydání vyšla nová literatura, realizovaly se stovky kurzů se stejnojmenným názvem. A tak se autoři rozhodli knihu přepracovat. Z původní čtveřice autorů se toho ujaly J. Nováčková a D. Nevolová. Na více než 350 stranách autorky rozkrývají, jak vychovávat děti k sebeúctě a zodpovědnosti. Pomáhají porozumět potřebám dítěte a upozorňují na velká rizika metod, kterými jsou děti vedeny k poslušnosti i na neblahé důsledky takového jednání. My dospělí samozřejmě většinou vše děláme v dobré víře, že pro děti činíme jen to nejlepší, jenže opak bývá pravdou...

Za staré mobily pomoc do dětských domovů

Sběrová kampaň společnosti ASEKOL s názvem Věnuj mobil pravidelně pomáhá dobročinným organizacím. Za sběr vysloužilých mobilních telefonů daruje ASEKOL nové mobilní zařízení vybrané organizaci a navíc se postará o správnou ekologickou likvidaci starých zařízení. Letos se do této sběrové kampaně zapojili i zaměstnanci společnosti Avast, kteří během jednoho roku sesbírali 173 starých nefunkčních mobilů a odevzdali je k odborné recyklaci. Za tento počin ASEKOL věnoval 2 nové přístroje, které byly předány organizaci Dejme dětem šanci.

DĚTI SE VE ŠKOLKÁCH SKVĚLE BAVÍ

Současné školky umí děti patřičně zaujmout. Stačí několik málo okamžiků a dítě si nové prostředí školky velice oblíbí. Školky totiž nabízí nejen seznámení se stejně starými dětmi, ale naučí je mnohé činnosti zábavnou formou, takže si ani nevšimnou, že se učí něco, co se jim bude v budoucím životě dost hodit.

UKAŽTE DĚTEM PESTROBAREVNÝ SVĚT

Víte, kolik odstínů zelené se objevuje ve světě kolem nás? Proč si muži pořád pletou růžovou a fialovou? Už v dětství je důležité naučit se barvy správně rozeznat a pojmenovat.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ!

HUDEBNÍ PROGRAM zaměřený na PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ úspěšně probíhá již od r. 2011, kdy vznikl pod záštitou zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Moniky Šimůnkové. RADOSLAV "GIPSY" BANGA se s žáky a studenty podělí o svůj osobní příběh i své zkušenosti a motivuje je k aktivnímu a smysluplnému životu bez násilí, konzumace drog, xenofobie, rasismu, intolerance, agrese, kriminality a dalších variant rizikového chování.

Jak kondolovat na pohřbu a psát kondolenci

Ztráta člověka je bolestivou událostí jak pro nejbližší rodinu a přátele zesnulého, tak pro jeho širší okolí. Pokud jste se dozvěděli o úmrtí prostřednictvím smutečního oznámení, parte nebo od pozůstalých, je vhodné vyjádřit soustrast jeho nejbližším. Způsob kondolování se odvíjí od toho, zda se pohřbu účastníte osobně, nebo chcete kondolenci předat poštou.

SKVĚLÝ RYCHLÝ MOUČNÍK PRO NEČEKANOU NÁVŠTĚVU VÁS NAUČÍ MARKÉTA PAVLEJE V GOURMET ACADEMY

Taky máte svých pár oblíbených moučníků, které jedete pořád dokola a chtěli byste zase překvapit něčím novým? Hledáte něco osvědčeného, co nedá moc práce, ale výsledek bude tak úžasný, že se po něm okamžitě zapráší? Přesně takový moučník jsem se naučila na Kurzu jarního pečení s Markétou Pavleje (v rámci Gourmet Academy). Galleta má navíc tu výhodu, že je velmi variabilní, takže při jednom pečení, uspokojíte i rozdílné chutě členů rodiny a hostů.

LEU BRAIN STIMULATOR - DIDAKTICKÁ HRA OD 4 DO 104 LET!

Zábavná a poutavá hra s pedagogicky vysokou hodnotou pro lidi všech věkových kategorií ( s výjimkou malých dětí do 3 let). U dětí stejně jako u dospělých je mozek stimulován různými způsoby a tímto je podporován ve svém vývoji. Díky velkému množství čím dále tím náročnějších úkolů a ještě mnohem vyššímu počtu variací her zůstane hra vždy výzvou, která znovu a znovu upoutá děti a dokonce i lidi ve vysokém věku.

NEWSLETTER bEDUin - TÝDENNÍ PRŮVODCE SVĚTEM VZDĚLÁVÁNÍ

Přináší inspirativní informace pedagogům, rodičům i všem ostatním, kteří se o vzdělávání zajímají. V aktuálním vydání se můžete např. podívat jaká jídla dostávají děti ve školních jídelnách v různých zemích světa nebo se dozvědět víc o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která nutí rodiče k očkování. Setkáváte se ve škole s nesnášenlivostí? Podívejte se na praktický manuál pro učitele Chci to řešit! Pokud se přihlásíte k odběru, můžete pravidelně dostávat informace k zajímavým tématům i v dalších týdnech.

HLEDÁTE DOBRÉ KURZY ANGLIČTINY, KTERÉ BAVÍ DĚTI I DOSPĚLÉ? ZKUSTE MORTIMER ENGLISH CLUB!

Výuka jazyků, konkrétně angličtiny může vypadat různě, a většinou tomu odpovídají i výsledky. Pokud nechcete pořád dokola začínat v nezáživných kurzech nebo odradit děti hned z počátku nudnou výukou, zkuste MORTIMER ENGLISH CLUB. Díky těmto kurzům se naučíte anglicky zábavně a všemi smysly. V nabídce jsou kurzy angličtiny pro děti, dospělé i seniory. Kurzy mohou být inspirací i pro všechny, kteří hledají zajímavou možnost pracovního uplatnění nebo podnikání.

PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ

Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Asekol_cervene_k_468x60px__05