12838562__1_

PANOPTIKUM U APOLINÁŘE

Autor: Adéla Hořejší

Žena, která právě porodila, mě požádala o krizovou právní pomoc. Porodila překotně, neplánovaně doma a o trochu dříve, nyní ležela v porodnici u Apolináře. Byla sama, protože dítě jí lékaři vzali, a byla zoufalá a paralyzovaná bezmocí...

Panoptikum_u_apolinare_normal

Existence základních lidských práv definuje lidskost společnosti. Tato práva nejsou samoúčelná, neslouží k povrchní ochraně na úkor nerušeného běhu věcí, nýbrž naopak zosobňují hodnoty, jejichž popřením by došlo k eticky pauperizujícím zásahům společnosti. Respekt k základním lidským právům se tak stává nezbytným imperativem našeho bytí.

Budu psát o jednom z těchto práv, o právu dítěte na rodiče, resp.o právu rodičů být s vlastním dítětem. Je kodifikováno, že žádné dítě nesmí být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli. Jak ukazuje zkušenost, domoci se tohoto práva není samozřejmé, je třeba vynaložit síly, aby nebylo znehybněno a umlčeno.

Cílem mé úvahy není předložit právní názor či rozbor nastalé situace, chtěla bych snad jen apelovat na humánní stránku člověka.

Popis nezbavuji emocionálního zabarvení, předkládám ho jako autentický osobní prožitek.

Žena, která právě porodila, mě požádala o krizovou právní pomoc. Porodila překotně, neplánovaně doma a o trochu dříve, nyní ležela v porodnici u Apolináře. Byla sama, protože dítě jí lékaři vzali, a byla zoufalá a paralyzovaná bezmocí. Oslabená žena po porodu, která nechce nic víc než být se svým dítětem, novorozeně, které je izolováno od matky. Lékaři jí sdělili, že dítě mít nemůže, neboť je třeba, aby se adaptovalo z domácího porodu (sic!), na observačním bodě uzavřeného oddělení.

Mezi matkou a dítětem stojí nejdříve fyzické překážky. Koule na několikerých dveřích a zvonky, které zvoní do prázdna. Neprostupná hradba zavřených dveří i myslí.

Nesnadno jsme se dostaly do observační místnosti-větší část je plná dětí ležících na vyhřívaných lůžkách a v inkubátorech, za otevřenými dveřmi sedí dvě sestry, z místnosti vede ochoz ven (o jeho využití ještě budu psát). Děti plakaly, sestry seděly. Zaskočeny neznámou situací, přesněji matkou, která chce k dítěti, zvolily autokratický tón, přišel mladý lékař, jehož jméno jsem bohužel zapomněla, rovněž zaskočený. Situaci pochopil, konstatoval, že dítě je v pořádku, může tedy být s matkou v pokoji. Nemůže o tom ale rozhodnout sám. Děti plakaly, sestry seděly, u žádného z dětí nestála jeho matka (sedět by bývala nemohla, neboť u inkubátorů nebyly židle). Rozhodnout? Začínalo být jasné, v jakých intencích lékaři uvažují, oni rozhodují o tom, kde bude dítě. Samozvaní arbitři, děti i rodiče jako rukojmí. O takovém excesu, jako je nepřetržitý kontakt dítěte s matkou, rozhoduje pan primář. Pan Plavka, též předseda České neonatologické společnosti, vstoupil s úsměvem do místnosti. Děti plakaly, sestry seděly.

První použitou strategií pana Plavky byla pasivní agrese provázená manipulací a smlouváním: „Dítěti je zde dobře, je v bezpečí, s matkou by bylo ohrožené, pouze zde dostane potřebnou péči, my se o něj postaráme lépe než matka a musí tu být týden, než dozraje"."Dětem se zde daří dobře". Uvažuji, zda pan Plavka slyší nepřetržitý pláč (já ho slyším ještě dnes.). Trvám na tom, že žena chce dítě k sobě. „No tak tedy dobře, stačí, když tu bude ještě víkend", pan primář vyjednává o moc. Odmítám kolaboraci, agrese začíná být aktivní. Pan Plavka zahajuje degradací práva, informuje mě, že v případě lékařské péče se zákony neuplatňují (neslyším tento argument ze strany lékařů poprvé). I já ho tedy informuji, že zákony platí pro všechny, i pro lékaře, a dokonce i pro něj. Začíná být dusno a děti pláčou, k žádnému z nich, mimo mé klientky, dosud nepřišla jeho matka. Pan Plavka bojuje o zachování mocenského postavení, žena o své dítě. Najednou přichází úleva: „Pokud na tom tak trváte, tak přeložíme dítě s matkou do pokoje." Úlevu střídá ostražitost: „Ještě to vysvětlím mamince, jaké to představuje pro dítě ohrožení." Proč ženu oslovuje „maminko" a nikoli standardně příjmením či jiným konvenčním způsobem? Je to součást paternalistického postoje nebo jen obyčejná nezdovřilost? Chvíli přemýšlím, zda bych neměla pana primáře oslovovat „tatínku" či s ohledem na věk spíš „dědečku".

Žena stojí u dítěte, které je dosud v inkubátoru. Pan Plavka naléhavě mluví k „mamince" o tom, že přeci nechce nezralé dítě ohrozit, žena ho nechce ohrozit. Říká, že by mělo zůstat na observaci ještě jednu noc, aby dozrálo, žena rezignuje a pláče. Objevují se mi asociace z dějin 20. století. Žena po porodu, oslabená separací dítěte, nemůže tento tlak unést. Od dítěte ale neodejde, bude na observaci přes noc s ním. Vyndá dítě, najdeme místo, kam si může sednout, hned vedle popelnic. Sundává si košili a přiloží dítě na nahé tělo, oba se v tu chvíli zklidňují a začínají být silnější. Přichází opět pan Plavka, bez ostychu k obnažené ženě, který nelibě nese, že žena bez dovolení vyndala dítě z inkubátoru, a podrážděně sděluje, že ženě by měla dát podporu v kontaktu a kojení sestra a nikoli právnička. Ano, s tím souhlasím, vzhledem k okolnostem jde ovšem o pitoreskní výrok. Žádám ho, aby zapsal do zdravotnické dokumentace vše, o čem jsme hovořili, včetně toho, že žena druhý den ráno bude již s dítětem ve svém pokoji.

Děti pláčou, sestry již nesedí, přistupují k ženě, jejíž dítě už nepláče, a oznamují jí, že kojit se jí určitě nepodaří. Vypadá to, že nechtějí, aby žena byla v noci přítomná, útočí tedy skrz to nejcitlivější v této chvíli, skrze popírání jejích mateřských kompetencí. Žena je však se svým dítětem silná a sadistické projevy k sobě již nepouští. Prosím sestry, aby přinesly matce deku, sestry mě informují, že jsme na neonatologii, zkouším tedy ještě vysvětlit, že žena je zde polonahá a je po porodu, dostává se mi odpovědi, že všechny maminky jsou po porodu. Přestávám hledat smysl vyřčeného a doufat ve střípky soucitu u anetických sester a jdu hledat deku. Žena se již cítí v bezpečí, ale na rozloučenou mi říká, že neví, jak celou noc vydrží pláč ostatních dětí, ani já to nevím.

Na odchodu chci nahlédnout do dokumentace, zda je tam v pořádku zapsáno vše, co se odehrálo, sestry nejdřív dokumentaci zapírají, následně ji přede mě hodí se slovy, že jsou zvědavé, jestli si to zvládnu najít. Energii, zdá se, napírají k agresi, děti pláčou, v dokumentaci zápis chybí. Do místnosti vstupují jiní zdravotníci a já začínám chápat funkci ochozu spojeného s místností, slouží neonatologickým sestrám a zjevně i dalšímu personálu ke kouření. Kouří před otevřenými dveřmi vedoucími na observační bod, kde pláčou děti bez matek. Nechávám si znovu zavolat lékaře, který teď již skutečně doplní dokumentaci.

Ráno je žena s dítětem přeložena na společný pokoj, dítě překvapivě rychle dozrává a je s matkou propuštěno z nemocnice.

Děti, které tak plakaly, u sebe za celou dobu mé přítomnosti neměly své matky. Nevšimla jsem si, že by některé z nich byly bezprostředně ohroženy na životě či zdraví, že by byly napojeny na nějaký přístroj (vyjma inkubátoru), že by na nich někdo dělal život zachraňující zákrok, ležely zkrátka na observaci. Nevím, o kolik je bezpečnější ležet na observačním bodě, kde je dítě sledováno sestrami z vedlejší místnosti, o kolik lépe se tam dozrává. Nevím, proč je pro matku po porodu a bezpečnost jejího dítě lepší, když sedí v chladu přes noc na observačním bodě, místo toho, aby spolu ležely v posteli pod peřinou, nevím, co jim takto pomáhá lépe dozrávat. Vím ale, že pokud se přeruší bezprostřední kontakt dítěte a matky po porodu, nebo dokonce separace trvá delší dobu, nese to s sebou mrzačící důsledky po celý život. Separaci dětí propracovali do detailu a vědecky podložili nacisté, jako nástroj citové deprivace vedoucí k oddanosti systému a ztrátě odpovědnosti, komunistický režim toho dále využíval. Separace je, bohužel, v České republice stále běžný jev (v západních zemích něco zcela nevídaného), jehož důsledky jsou popírány. Pokud žena chce být se svým dítětem, musí o to tvrdě bojovat.

Petr Placák ve své knize Fízl píše: „Zatímco přirozené je kriminalizováno, resp. marginalizováno, z perverze se stává norma, která je mocensky, resp. finančně využívaná.

I v českém porodnictví se perverze stala normou. S patologií nelze spolupracovat, je třeba se vůči ní vymezit, aby se vyléčila. Mnohdy to je nesmírně obtížné, někdy se to zdá nemožné, a vždy to vyžaduje odvahu a úctu k lidským hodnotám. Lze toho docílit. Tak, jak to statečně dokázala Saša Uhlová.

Adéla Hořejší

P.S. Pan Plavka v rozhovoru pro Nedoklubko ze dne 19.12.2011 mluví o tom, jak je důležitý citlivý, otevřený a individuální přístup, jak je významný pobyt matky s dítětem, pyšní se oceněním svého oddělení jako společnosti přátelské k rodičům. Věřím, že tato slova a plakety budou jednou vyplněny obsahem.
(http://nedoklubko.cz/2011/12/19/rozhovor-s-prof-mudr-richardem-plavkou-csc/)

 

Zdroj:

Redakčně upravená verze: http://www.denikreferendum.cz/clanek/14185-panoptikum-u-apolinare zveřejněná jako příběh pro Ivanu:

http://www.pribehyproivanu.cz/

Na AZ RODINA.cz zveřejněno 27.10.2012


Související odkazy:

12990150
11112922

JAK PROŽÍT ŠESTINEDĚLÍ V POHODĚ

Období počátků mateřství bývá obecně společností vnímáno jako jedno z nejkrásnějších v životě ženy. Někdy se ovšem dostatečně nezdůrazňuje, že se vždy jedná o náročný životní úsek. I když porod proběhl dobře, maminky se mohou zpočátku cítit zaskočeny tolika změnami a nároky novorozeného miminka. To na začátku potřebuje fyzický kontakt s matkou prakticky dvacet čtyři hodiny denně, aby se dobře rozeběhlo kojení, dítě bylo spokojené a mohlo se ideálně vyvíjet. Období šestinedělí je zároveň také velmi důležité pro samotnou matku. Potřebuje hodně odpočívat a nabírat síly na další měsíce a roky mateřství.

Darujte tu nejjemnější dětskou kosmetiku HiPP

Přemýšlíte o pěkném, ale i praktickém dárku pro novopečenou maminku, miminko nebo kamarádku s citlivou pletí? Kosmetika HiPP patří mezi to nejkvalitnější, čím můžete dětskou i dospěláckou pokožku potěšit.

NE KAŽDÁ ŽENA CHCE PORODIT DOMA, ALE VĚTŠINA ŽEN POTŘEBUJE SVOJI PORODNÍ ASISTENTKU!

České zdravotnictví se rádo chlubí svými úspěchy v oblasti porodnictví a neonatologie, zejména jednou z nejnižších úmrtností novorozenců. O čem se ale mluví podstatně méně, je (ne)svoboda matek v porodnicích, množství rutinních, ale často zbytečných invazivních lékařských zákroků a separace dítěte, či nemožnost rodit v porodním domě či doma se zajištěnou péčí, za což leží odpovědnost výhradně na státu. Země, které nabízejí daleko pestřejší systém péče během porodu, přitom mají statistické výsledky srovnatelné, některé dokonce i lepší, například severské státy.

JAK CVIČIT V TĚHOTENSTVÍ? DOBRÁ JE GRAVIDJÓGA

Těhotenství není nemoc a rození dětí je pro ženu přirozeným údělem. Nejlepší pohybová aktivita v těhotenství je GRAVIDJÓGA.

KDYŽ UŽ TO PO PORODU NENÍ TAM DOLE JAKO DŘÍV

Depilace intimních partií je dnes samozřejmostí. Zřejmě i proto ženy začaly řešit, jak vypadají na intimních místech. Nejmodernější metoda rejuvenace ženského vnějšího genitálu přístrojem ProtégeIntima a laserové ošetření g-set přináší bezbolestné řešení – vyhladí pokožku, srovná asymetrie, stáhne povolenou pochvu po porodu a poradí si i s inkontinencí.

JAK POZNÁM, ŽE JSEM TĚHOTNÁ?

Pro potvrzení těhotenství už dnes stačí zajít do lékárny a koupit si kvalitní těhotenský test. Tušíte od kdy se těhotenské testy využívají a jak fungují? Věděli jste, že už si můžete koupit i krevní těhotenský test, který umožňuje rychlou a přesnou diagnostiku v klidu domova?

DOPŘEJTE SVÝM DĚTEM KOSMICKÝ KOMFORT

Která z nás by si nepřála, aby se naše miminko cítilo jako v bavlnce? A to bez ohledu na to, jaké panuje počasí, zda chodíme pěšky nebo jezdíme převážně autem, zda trávíme většinu času ve městě nebo v přírodě. A určitě by se nejedné z nás ulevilo, kdybychom mohly tuto starost úplně pustit z hlavy a mít jistotu, že je dětem prostě krásně, a jen si užívat společné chvíle.

LÁTKOVÉ PLENY - JAK VYBRAT TY PRAVÉ V RŮZNÝCH SITUACÍCH?

Rozhodli jste se svému dítěti dopřát látkové pleny? Pravděpodobně při jejich výběru přijde na pořad dne některá z těchto praktických otázek. Možná budete přemýšlet, co za plenky zvolit do šátku, nebo jak látkovat, když nemáte moc místa na sušení. Někoho zajímá, jak při látkování co nejvíce ušetřit náklady a jiný chce ušetřit vlastní práci. Určité pleny sedí drobným dětem a jiné malým „pucínkům“. Ideální typ pleny pro vás se liší v různých situacích. Na 6 typických otázek při používání látkových plen odpovídaly látkovací poradkyně a zkušené maminky z týmu Brány k dětem – největšího českého ochodu s ekologickými potřebami pro děti i celou rodinu.

DĚTI A CHEMIE K SOBĚ NEPATŘÍ!

Zodpovědným rodičům nejspíš není třeba vysvětlovat, jaké riziko představuje pro jejich děti chemie, běžně používaná v domácnosti. Možná ale spousta z nás netuší, že se škodlivými látkami mohou děti přijít do styku také nošením některého oblečení a užíváním hygienických potřeb či kosmetiky. Je potřeba si uvědomit, že i malé množství může při dlouhodobém působení nadělat velké škody na zdraví celé vaší rodiny. Pro ty, kteří nechtějí nic riskovat, jsme dali dohromady několik tipů, jak se obejít bez chemie.

Jako maminčino pohlazení Bupi Baby mycí pěna – dotek přírody pro vaše děťátko

Pokud jste si právě přinesli z porodnice domů malinkatý vrnící uzlíček, je vám naprosto jasné, že pro své miminko potřebujete jen to nejlepší, nejněžnější a nejzdravější. A nejen pro novorozence je určená jemná a maximálně šetrná Bupi BABY mycí pěna s vysokým obsahem přírodních složek, ocení ji také všichni alergici a lidé s citlivou pokožkou.

KLIDNÉ MATEŘSTVÍ? UŽÍVEJTE SI HO I VY!

Trápíte se tím, že vaše miminko nespí a je neklidné? Hledáte odpověď na otázku, zda je skutečně v bezpečí a zda pro něj děláte to nejlepší? Těšila jste se na mateřskou dovolenou, ale trápí vás jen stres a obavy?

NOSTE SVÉ DĚTI POHODLNĚ

Rádi bychom vám představili babynosítka značky Tula. Nosítko je praktickým pomocníkem maminek a tatínků. Oceníte jej jak při běžných domácích činnostech jako je uklízení, vaření – kdy se děti „pletou pod nohy“ a nebo chtějí nosit či vidět, co právě maminka vaří.

KRÁSNÝ DĚTSKÝ NÁBYTEK Z MASIVU

Čekáte miminko, jste čerství rodiče nebo už máte odrostlejší dítě a přemýšlíte jaký nábytek vybrat do dětského pokoje? Kvalitní dětský dřevěný nábytek najdete v nabídce firmy Domestav s.r.o. Jedná se o českou společnost, která se specializuje na masiv a zdravé spaní. Kromě kvality nepodceňuje firma ani design, takže vaše dítě bude z nového pokojíčku určitě nadšené. Přesvědčte se sami.

CHCI SVŮJ POROD!

Online formulář, kterým oslovíte odpovědné úřady a politiky. Cílem iniciativy Chci svůj porod je umožnit především ženám, maminkám, budoucím maminkám a nejen jim oslovit odpovědné úřady a politiky, sdělit jim svůj názor, své potřeby a zkušenosti a požadovat od nich, aby se současnou neuspokojivou situací v péči o těhotné a rodičky a systematickým porušováním jejich práv a práv jejich dětí důkladně zabývaly. Cílem této iniciativy není propagovat porody doma, ale prosazovat právo ženy zvolit si svobodně místo porodu i poskytovanou zdravotní péči.

POMOC PŘI PLOCHÝCH ČI VPÁČENÝCH BRADAVKÁCH - AVENT NIPLETTE

Niplette je revoluční vynález...je jednoduchý, bezbolestný a může být použit ženou v každém věku

O AVENTU

AVENT je jediný speciálně navržený program pro krmení, aby pro vás a vaše dítě byl co nejjednodušší...

Asekol_cervene_k_200x600px__03
V děloze světa, Markéta Kotková - malířka intuitivních obrazů, tel.: 724 341 359