DÍTĚ HRAJE HRY NA MOBILU, PORUŠUJE DOHODU
Autor: odpověď PhDr. Ilona Špaňhelová a PhDr. Jana Nováčková, CSc.
DOTAZ Z PORADNY - Jsem maminkou poprvé a nemám zkušenosti s tím, jak se zachovat, když můj nyní 8-letý syn (2. ročník ZŠ) mne nyní 2x po sobě velmi zklamal díky hraní her na mobilu.
Ilustrační foto od Helena Jankovičová Kováčová z Pixabay
Poprvé to bylo na Štedrý den, kdy dostal svůj první mobil. Nepsal si o něj Ježíškovi, byl skutečně velmi překvapen a přímo excitován.
Mobil dostal proto, že bydlíme ve velkém městě a syn chce začít chodit sám domů z družiny.
S manželem chceme mít přehled o tom, kde se nachází a aby měl možnost zavolat on nám, nebo my jemu, kdybychom se jakkoliv zdrželi, něco se něco nepředvídaného stalo.
V jejich třídě je jedním z posledních, kdo mobil neměl.
Ještě ten den si sám (bez našeho vědomí, přes wi-fi) stáhnul hru Brawl Stars a hrál tak, že jej manžel v noci ve 02:30 našel na WC jak sedí a hraje.
Dle údajů z mobilu hrál cca 2 hodiny.
Zakázali jsme mu tedy mobil do konce školních prázdnin s tím, že pak jej bude moct mít pouze na telefonování a hry bude moct hrát na mém mobilu 30 minut denně, tak jako tomu bylo dosud.
Omluvil se a slíbil, že už to nikdy neudělá.
Po 10 dnech, den předtím, než mu tento zákaz končil, jsme jej včera večer ve 23.00 našli, jak v posteli hraje 1:45 minut tutéž hru na mém mobilu, který si vzal bez dovolení z nabíječky.
Velmi mne tím zklamal.
Prosím, poradíte, jak reagovat? Zákazy evidentně nefungují.
Nechci jej zranit na duši, ani trestat fyzicky, ale měla jsem takový vztek! A pak smutek a zklamání, dokonce jsem i brečela.
Nevím, kde jsme udělali chybu.
Dosud byl vždy takový "dospělý", tím, že vyrůstá mezi dospělými. Dalo se s ním na věcech domluvit, vysvětlit mu je, dodržoval dohody.
Bojím se závislosti.
Zároveň nechci, aby byl exkomunikován ostatními kluky ve třídě, kteří všichni hrajou.
Poradíte mi prosím?
Dobrý den,
představuju si Vašeho syna, jak je unešený mobilem, hrou, jak je dychtivý po hře. Představuji si i Vás, jak jste zklamaná a možná si nevíte rady, co dál. Tatínkovo stanovisko nevím a to je pro Vás i syna také velmi důležité.
Doporučuji vám rodičům, abyste si na chvíli sedli a udělali si jasno, jaká pravidla chcete synovi dát pro hru na mobilu. Pak tato pravidla představte synovi a chtějte od něho slyšet jeho komentář. Zkuste v této debatě pojmenovat plusy používání mobilů - můžete být spolu v kontaktu, víte o sobě ... a mínusy - člověk má někdy „raději" mobil než člověka, věnuje se někdy víc mobilu než člověku... Můžete dát i faktický příklad - když například máte vy chystat večeři, budete stále na mobilu a večeře nebude - jak se bude syn cítit, jak to bude vnímat?
A pak doporučuji jasná pravidla - omezený přístup k internetu přes program Rodičovská kontrola, večerní odkládání všech mobilů do košíku, krabice. Jasně daná pravidla, od kdy do kdy bude internet zapnutý.
Zkuste se podívat i na sebe vy rodiče, jak vy pracujete na mobilu doma, jak syn vnímá příklad z vaší strany.
Také bych doporučovala mluvit navzájem o lži, pravdě, zradě, důvěře.
Držím vám palce Ilona Špaňhelová
Dobrý den,
je obtížné zhodnotit situaci a navrhnout nějaký postup bez znalosti rodiny, stylu výchovy, vztahu mezi dítětem a jeho rodiči, náplně času dítěte atd.
Nicméně, na prvním místě bych doporučila, aby rodiče s dítětem mluvili, tj. aby to byl opravdu dialog, nikoliv vysvětlující monolog, zejména ne výčitky a obviňování. Pozor na nálepkování jako "nespolehlivý", "lhář" apod. - tyto nálepky se mohou pak stát skutečností.
I když jsou rodiče teď na syna rozzlobení, protože viděno jejich optikou syn podvádí, je to (pro někoho paradoxně) čas zapracovat na dobrých vztazích. Snažit se, aby dělali co nejvíc věcí společně, těch, co patří k provozu v domácnosti, i těch, které patří k zábavě. Říká se tomu doplňování citového konta. Dost o tom pojednává 3. kapitola naší přepracované knihy Respektovat a být respektován (PeopleComm 2020) s názvem Vztahy - osobnost - socializace: vzájemné propojení ve výchově. Matka správně nahlíží, že tresty nejsou vůbec cestou, která by mohla pomoci. V knize je také kapitola o rizicích trestů a co místo nich.
Může být jen užitečné, když se rodiče s hrou či hrami seznámí, nechají si je od syna vysvětlit, zkusí si je zahrát a popovídat si s ním o tom. S upřímnou snahou pochopit (bez předběžného odsuzování, že to musí být nějaká blbost), co na té hře syna baví. Třeba by si spolu s ním mohli vyhledat jiné hry, které by byly třeba pro syna příhodnější. Možná, že je napadne, jak potřeby, které synovi uspokojuje tato hra, uspokojovat i nějak jinak. Uvádí se, že děti s oblibou hrají počítačové hry, protože jsou to chvíle, kdy jsou pány situace ony, a nedělají jen to, co jim určují dospělí.
O dalším režimu používání mobilu by se měli domluvit společně - oba rodiče i dítě. Nejdřív vyjádřit empatii, že to hraní syna asi moc baví, že je to pro něj nové a přitažlivé, pak krátce sdělit svoje obavy, že existuje také závislost na hraní (pokud o tom chlapec ještě nic neví, tak vysvětlení, co to je, by mělo ale předcházet této snaze o domluvu na řešení). Pak navrhovat řešení. Tady je dobré použít metodu brainstormingu, tj. nejdřív můžou padat i naprosto nerealizovatelné, přemrštěná, směšná řešení, postupně se dostávat na rovinu možných řešení. Když už nikoho nic nenapadá, začne se zvažovat realizovatelnost nápadu, vyškrtávají se ty "nemožné" a ze zbylých se pak zkusí zformulovat dohoda, která bude vyhovovat všem stranám. Pokud by k tomu rodiče přistupovali předem s tím, že syn nebude používat mobil ke hraní, tak se to nemusí ani dělat.
Svobodná hra schází dnešním dětem stále víc, jejich čas je převážně řízen dospělými, jsou směrovány k "rozumným" činnostem. V listopadu vyšla velmi dobrá kniha Justiny a Petra Danišových Svobodná hra, možná by rodičům poskytla vhled do potřeby si hrát.
Víc už bez bližší znalosti okolností těžko doporučovat.
S pozdravem PhDr. Jana Nováčková, CSc.
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál pro rodiče, 5.1.2021
Čtete také:
