VÝCHOVA K AUTENTICITĚ A LIDSKÉ ZDRAVÍ

Autor: MUDr. Lukáš Dostal

Co mají společného Jan Hus, Maháthma Gándhí, A. Schweizer, Milada Horáková či Václav Havel? Především to, že jejich myšlenky a jejich činy byly či jsou v neobyčejném souladu. A pak také to, že tyto osobnosti byly schopné se identifikovat s určitými všelidskými ideály a reprezentovat je. Jak můžeme cíleně vychovávat naše děti k tomu, aby byly v tomto smyslu stále více samy sebou, tj. autentické? A jak souvisí schopnost být osobností se zdravím? Na tyto otázky se pokusí načrtnout odpověď tento článek.

Kdo je autentický?

Síla osobnosti spočívá paradoxně v tom,  nakolik jsme schopni se s něčím či někým identifikovat a ne v tom, že se snažíme za každou cenu se odlišit, být "originální". Děti se identifikují se svými rodiči, později učiteli. Po pubertě se potom objevuje schopnost identifikace nejen se známými osobnostmi, nýbrž i s nejrůznějšími ideály, případně ctnostmi. V tomto období se člověk poprvé snaží být např. pravdivý, spolehlivý, svobodný, odvážný apod. na základě pochopení hodnoty těchto ideálů samotných a ne proto, že ten či onen známý člověk je např. odvážný. Budeme-li upřímní, pak dojdeme k tomu, že za největší část naší osobnosti, naší "originality", někomu či něčemu vděčíme: rodičům, učiteli, který nás pro něco nadchnul, přítelkyni, díky níž jsme na sobě začali pracovat, knize, filmu, vlastním dětem, obtížné životní situaci... To, co je opravdu jenom naše, většinou nejsou zcela originální myšlenky, vynálezy, umělecká díla apod. Většinou je to náš osobitý způsob, jak k věcem přistupujeme. Každý z nás je individuálně pořádný či velkorysý, statečný či opatrný, veselý nebo vážný. Za silné, autentické osobnosti považujeme většinou někoho, kdo si vzal nějaký ideál za svůj natolik, že z něj vyzařuje, že je reprezentantem tohoto ideálu. A kdo na druhou stranu neztratil svoji lidskost, vědomí vlastní nedokonalosti ve vztahu k dokonalosti ideálů.

 

Člověk, který umí být sám sebou, je zdravější

V polovině 90. let minulého století byly publikovány první výsledky z rozsáhlé epidemiologické studie profesora R. Grossarth-Maticeka z německého Heidelbergu. Tato studie trvala 27 let a zúčastnilo se jí téměř 36 tisíc osob. Profesor Grossarth-Maticek, lékař a sociolog, chtěl uvedenou studií potvrdit hypotézu, že lidé, kteří mají vyšší stupeň autonomie, (tj. schopnost a možnost samostatně rozhodovat o svém životě), budou také zdravější. Tato hypotéza se ve vysoké míře potvrdila. Lidé s vyšším stupněm autonomie onemocněli např. v mnohem nižším procentu případů nádorovými onemocněními. Profesor Grossarth-Maticek vyvinul také tréninkové metody, jejichž cílem je zvýšení autonomie. Pokud účastník studie již onemocněl nádorovým onemocněním a byl poté schopen tréninkem zvýšit stupeň své autonomie, pak měl přiměřeně tomu i lepší vyhlídky na uzdravení (vedle účinné léčby samozřejmě).

Jak souvisí schopnost být autonomní osobností se zdravím? Autonomní osobnost lze zjednodušeně charakterizovat jako člověka, který ví, co v životě chce a co nechce. Který dokáže nalézat i ve složitých situacích cestu, jak svoje cíle uskutečňovat, případně je i proti odporu či většinovému mínění prosazovat. Autonomní lidé umí říci ne, pokud je to třeba. Umí se ale také aktivně zříct vlastních nároků, uznají-li to za vhodné a s tímto rozhodnutím se identifikují bez pocitu hořkosti či křivdy. Autonomní lidé jsou vnitřně pravdiví,  přitom ale také tolerantní: vědí, že i druzí mají svoje cíle, často odlišné od těch jejich. I svoje slabiny. Jsou to lidé se širokým srdcem. Můžeme si představit, že obdobné vlastnosti, pouze na tělesné úrovni, potřebuje i organismus, aby byl zdravý. Potřebuje fungující imunitní systém, který rozpozná, co patří k organismu a co ne. Který rozezná infekci a vypořádá se s ní. Který včas rozezná a zlikviduje nádorové buňky, které v těle každého člověka vznikají. Který je ale také schopen vyrovnat přechodný nedostatek potravy nebo tepla. Který je schopen co nejlépe přeměnit přijatou potravu na látky tělu vlastní, atd. Z psychosomatické medicíny je známo, jak úzce souvisí duševní život člověka s tělesným. Tyto vztahy jsou sice stále ještě předmětem intenzivních výzkumů, kde zatím existuje více otázek než odpovědí. Přesto se nabízí srozumitelná představa: autonomie, jako kvalitativní rys osobnosti, se promítá i do analogických pochodů v organismu, které na organické úrovni zajišťují jeho autonomii.

 

Malé dítě musí nejprve říct ano ke svému tělu i okolí

Jak docílíme toho, abychom naše děti vychovávali k autenticitě a autonomii? Abychom se nesnažili z nich udělat co nejvěrnější kopie nás samých, nýbrž abychom v nich od počátku viděli rodící se osobnosti?

Tak jako je dospělý člověk výkonnější, silnější, rozhodnější apod., když se dobře cítí ve svém těle, tak jsou první kroky k autonomii u malého dítěte orientovány na to, aby se co nejlépe zabydlelo ve svém tělíčku. Aby se v něm dobře cítilo a identifikovalo se s ním. Jsou to zdánlivé maličkosti, přesto mají dalekosáhlé účinky:

  • dítě by mělo být v tepelné pohodě;
  • tělo by mělo být pro dítě zdrojem příjemných zážitků - když se s dítětem mazlíme, hladíme jej, mažeme je příjemným dětským olejem, koupeme ho atd. - to vše vede k tomu, že se dítě cítí v těle dobře;
  •  obdobně působí výběr oděvu a obuvi, zejména v nejútlejším věku: přírodní vlákna - bavlna, hedvábí a jemně zpracovaná vlna působí hmatově výrazně přívětivěji než syntetická vlákna. Nemluvě o mikroklimatu, které takové látky vytváří. Obdobně je to s obuví z přírodních materiálů oproti jejich syntetickým náhražkám.
  • nejmenší děti se identifikují se světem především prostřednictvím čichu, úst a hmatu - dopřejme jim tyto zkušenosti v co nejpestřejší míře: nechme je (rozumně!) "ožužlat" co nejrozmanitější předměty - dřevěné kostky, dostatečně velké hladké oblázky ale i hrubší kameny, hadrové panenky, chlebovou kůrku; dovolme i o něco starším dětem sbírat zkušenosti a zážitky - nechme je sáhnout si do záhonku na hlínu, na stole na máslo či do kaše (samozřejmě to nemá být každodenní hračka!), na studenou vodu do potůčku, na květiny i stromy, opatrně na žabku u rybníka,…
  • velkým pomocníkem na cestě k autonomii organismu jsou horečnatá onemocnění dětského věku - jimi se imunitní systém vždy něco nového učí. Dobrý pozorovatel si může často všimnout, že po prodělaném horečnatém onemocnění je i dítě často najednou samostatnější, vyspělejší…

 

Na děti v předškolním věku nepůsobíme samozřejmě pouze prostřednictvím jeho těla. Malé děti zcela přirozeně a nevědomě přebírají naše zvyky i naše postoje. Proto rodiče, kteří sami usilují o autenticitu, předávají tuto kvalitu svým dětem, aniž by jim museli cokoli vysvětlovat.

 

Dítě školou povinné potřebuje cítit sympatii

U školáka je situace jiná. U něj již z velké části identifikace s vlastním tělem i bezprostředním okolím proběhla.  Zde nastupuje další motiv: dítě školou povinné, zejména v nižších třídách, potřebuje cítit k tomu, s čím se má identifikovat, obdiv, sympatii. K nezaplacení je zde škola, resp. učitel, který tuto jednoduchou zásadu respektuje a je schopný v dětech probouzet úctu a sympatii k tomu, co je učí. Kterého mají děti rády. Podobnou úlohu mají samozřejmě i oddíloví vedoucí, obdivovaní strýčkové či tety atd.

 

Po pubertě hledá člověk ideály

V období puberty začínají mít pro dospívající největší význam příklady významných, autentických osobností - ať již žijících či historických nebo literárních postav. A ještě o chvilku později jsou to pak konkrétní ideály, pro které se může 16 až 18letý mladý člověk nadchnout.

V tomto věku se nám již asi nepodaří probouzet v mladých lidech sympatie pro to či ono. Naopak, nyní se musí učit si pěstovat vlastní, samostatný názor. A to, že je to často nejprve ve formě černobílých, schématických úsudků, vlastně nehraje takovou roli. V tuto chvíli není ani tak důležité, co se vůči nám - rodičům, vychovatelům,… - snaží mladý člověk prosadit, nýbrž síla, se kterou svoje myšlenky prosazuje. Síla, se kterou se snaží být samostatný, jiný než my. Když takové "konflikty" nebereme osobně, nýbrž umožníme mladému člověku s respektem k jeho osobnosti a bez výsměchu si tříbit názory, pak mu pomáháme na jeho cestě k autenticitě. A tím i k budoucímu tělesnému i duševnímu zdraví. Právě tak je pro mladého člověka důležité, aby vnímal i nás jako lidi, kteří nepředstírají vlastní dokonalost a neomylnost, nýbrž se vyvíjejí, jsou vnitřně pravdiví, a bojují se svými stinnými stránkami resp. si osvojují některé z ideálů.

 

Všechny výše naznačené zásady lze uplatňovat z největší části bez ohledu na inteligenci dítěte, na jeho vzdělání. Autentickými osobnostmi nejsou jen známé osobnosti, nýbrž potenciálně každý z nás: lhostejno, zda se jedná o účetní, kuchařku či matku v domácnosti. Autenticitu osobnosti můžeme pozorovat velice výrazně např. i u lidí s Downovým syndromem.

 

Pokud se nám to alespoň zčásti podaří, pak si naše děti do dospělosti odnesou nejen samostatné myšlení, spolehlivý cit pro to, co je správné a co ne, i sílu za to bojovat, nýbrž i předpoklady pro to, aby z nich byli zdraví lidé.

 

Literatura: M. Glöckler, Eltern fragen heute, Stuttgart 1992.

Grossarth-Maticek R, Eysenck HJ. Self-regulation and mortality from cancer, coronary heart disease, and other causes: A prospective study. Personality and Individual Differences 1995; 19(6): 781-95.

 

 
 

MUDr. Lukáš Dostal, Weleda spol. s r.o.

 

Zdroj:
časopis DĚTI A MY, 2003 - www.portal.cz

Azrodina_portal_250x250
11499230

KDYŽ CHCEŠ TAK TO DOKÁŽEŠ! on-line

Již v sobotu 10.října od 16.00 hod.! Je Vaše dítě v něčem jiné a vnímá to jako handicap? Má někdy problém s vrstevníky nebo se dokonce potkalo se šikanou? Procházíte jako rodina náročným obdobím? Potřebuje Vaše dítě překonat strach, nebo dodat odvahu ke zvládnutí nějakého úkolu? Vnímáte, že mu chybí motivace k lepším výsledkům ve škole či v jiných vhodných aktivitách? Inklinuje k nějaké závislosti? Chcete ho podpořit a pomoct mu to změnit? Již 10. rokem realizujeme s Radkem Bangou preventivní program KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ! Nyní se ho mohou děti zúčastnit odkudkoliv z ČR, v klidu a soukromí domova.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ! - UKÁZKY ZPĚTNÉ VAZBY

Reakce žáků, studentů, pedagogů i rodičů na preventivní program Radky Bangy.

VYŠEL PŘEPRACOVANÝ MANUÁL PRO SPOKOJENÉ RODIČE, DĚTI I UČITELE – KNIHA RESPEKTOVAT A BÝT RESPEKTOVÁN

Původní kniha Respektovat a být respektován vyšla v r. 2005 a od té doby se jí prodalo téměř 100 000 kusů. Za těch 15 let od vydání vyšla nová literatura, realizovaly se stovky kurzů se stejnojmenným názvem. A tak se autoři rozhodli knihu přepracovat. Z původní čtveřice autorů se toho ujaly J. Nováčková a D. Nevolová. Na více než 350 stranách autorky rozkrývají, jak vychovávat děti k sebeúctě a zodpovědnosti. Pomáhají porozumět potřebám dítěte a upozorňují na velká rizika metod, kterými jsou děti vedeny k poslušnosti i na neblahé důsledky takového jednání. My dospělí samozřejmě většinou vše děláme v dobré víře, že pro děti činíme jen to nejlepší, jenže opak bývá pravdou...

Za staré mobily pomoc do dětských domovů

Sběrová kampaň společnosti ASEKOL s názvem Věnuj mobil pravidelně pomáhá dobročinným organizacím. Za sběr vysloužilých mobilních telefonů daruje ASEKOL nové mobilní zařízení vybrané organizaci a navíc se postará o správnou ekologickou likvidaci starých zařízení. Letos se do této sběrové kampaně zapojili i zaměstnanci společnosti Avast, kteří během jednoho roku sesbírali 173 starých nefunkčních mobilů a odevzdali je k odborné recyklaci. Za tento počin ASEKOL věnoval 2 nové přístroje, které byly předány organizaci Dejme dětem šanci.

DĚTI SE VE ŠKOLKÁCH SKVĚLE BAVÍ

Současné školky umí děti patřičně zaujmout. Stačí několik málo okamžiků a dítě si nové prostředí školky velice oblíbí. Školky totiž nabízí nejen seznámení se stejně starými dětmi, ale naučí je mnohé činnosti zábavnou formou, takže si ani nevšimnou, že se učí něco, co se jim bude v budoucím životě dost hodit.

UKAŽTE DĚTEM PESTROBAREVNÝ SVĚT

Víte, kolik odstínů zelené se objevuje ve světě kolem nás? Proč si muži pořád pletou růžovou a fialovou? Už v dětství je důležité naučit se barvy správně rozeznat a pojmenovat.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ!

HUDEBNÍ PROGRAM zaměřený na PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ úspěšně probíhá již od r. 2011, kdy vznikl pod záštitou zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Moniky Šimůnkové. RADOSLAV "GIPSY" BANGA se s žáky a studenty podělí o svůj osobní příběh i své zkušenosti a motivuje je k aktivnímu a smysluplnému životu bez násilí, konzumace drog, xenofobie, rasismu, intolerance, agrese, kriminality a dalších variant rizikového chování.

PODÍVEJTE SE NA VIDEOKLIP JIŽNÍ SPOJKA

Je lepší dvojka nebo trojka?

Jak kondolovat na pohřbu a psát kondolenci

Ztráta člověka je bolestivou událostí jak pro nejbližší rodinu a přátele zesnulého, tak pro jeho širší okolí. Pokud jste se dozvěděli o úmrtí prostřednictvím smutečního oznámení, parte nebo od pozůstalých, je vhodné vyjádřit soustrast jeho nejbližším. Způsob kondolování se odvíjí od toho, zda se pohřbu účastníte osobně, nebo chcete kondolenci předat poštou.

SKVĚLÝ RYCHLÝ MOUČNÍK PRO NEČEKANOU NÁVŠTĚVU VÁS NAUČÍ MARKÉTA PAVLEJE V GOURMET ACADEMY

Taky máte svých pár oblíbených moučníků, které jedete pořád dokola a chtěli byste zase překvapit něčím novým? Hledáte něco osvědčeného, co nedá moc práce, ale výsledek bude tak úžasný, že se po něm okamžitě zapráší? Přesně takový moučník jsem se naučila na Kurzu jarního pečení s Markétou Pavleje (v rámci Gourmet Academy). Galleta má navíc tu výhodu, že je velmi variabilní, takže při jednom pečení, uspokojíte i rozdílné chutě členů rodiny a hostů.

LEU BRAIN STIMULATOR - DIDAKTICKÁ HRA OD 4 DO 104 LET!

Zábavná a poutavá hra s pedagogicky vysokou hodnotou pro lidi všech věkových kategorií ( s výjimkou malých dětí do 3 let). U dětí stejně jako u dospělých je mozek stimulován různými způsoby a tímto je podporován ve svém vývoji. Díky velkému množství čím dále tím náročnějších úkolů a ještě mnohem vyššímu počtu variací her zůstane hra vždy výzvou, která znovu a znovu upoutá děti a dokonce i lidi ve vysokém věku.

NEWSLETTER bEDUin - TÝDENNÍ PRŮVODCE SVĚTEM VZDĚLÁVÁNÍ

Přináší inspirativní informace pedagogům, rodičům i všem ostatním, kteří se o vzdělávání zajímají. V aktuálním vydání se můžete např. podívat jaká jídla dostávají děti ve školních jídelnách v různých zemích světa nebo se dozvědět víc o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která nutí rodiče k očkování. Setkáváte se ve škole s nesnášenlivostí? Podívejte se na praktický manuál pro učitele Chci to řešit! Pokud se přihlásíte k odběru, můžete pravidelně dostávat informace k zajímavým tématům i v dalších týdnech.

HLEDÁTE DOBRÉ KURZY ANGLIČTINY, KTERÉ BAVÍ DĚTI I DOSPĚLÉ? ZKUSTE MORTIMER ENGLISH CLUB!

Výuka jazyků, konkrétně angličtiny může vypadat různě, a většinou tomu odpovídají i výsledky. Pokud nechcete pořád dokola začínat v nezáživných kurzech nebo odradit děti hned z počátku nudnou výukou, zkuste MORTIMER ENGLISH CLUB. Díky těmto kurzům se naučíte anglicky zábavně a všemi smysly. V nabídce jsou kurzy angličtiny pro děti, dospělé i seniory. Kurzy mohou být inspirací i pro všechny, kteří hledají zajímavou možnost pracovního uplatnění nebo podnikání.

PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ

Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Asekol_cervene_k_468x60px__05