VŠICHNI V JEDNÉ POSTELI
Autor: PhDr. Eva Labusová
S příchodem dítěte na svět novopečení rodiče akceptují četné změny ve způsobu bydlení. Domácnost je zapotřebí přizpůsobit přítomnosti malého lidského tvora, který svou nemohoucností a závislostí na dospělých výrazně zasahuje do jejich života. Jedním z nejvýznamnějších otazníků, které je zapotřebí vyřešit, je i způsob spaní. V západní kultuře, soustředěné na soukromí a individualismus, není neobvyklé, že dětský pokoj včetně postýlky bývá zařízen dříve než se dítě narodí. V jiných, zejména méně vyspělých nebo přírodních kulturách, jsou naproti tomu běžná společná lůžka pro celou rodinu. Než se rozhodnete, jakým způsobem uspořádáte noční odpočinek vy, nechejte se inspirovat aktuálními informacemi.
V listopadu 2005 vydala Americká Akademie Pediatrů (American Academy of Pediatrics, AAP) prohlášení, v němž se tvrdilo, že společné spaní rodičů a dětí v jedné posteli zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence. Toto prohlášení rozbouřilo vášnivou debatu, v níž na obranu společného spaní (tzv. co-sleeping) vystoupili rodiče, psychologové, lektoři kurzů rodičovské výchovy i lékaři v mnoha zemích světa. Prohlášení AAP bylo označeno jako jednostranné a zavádějící, protože do svých statistik zařadilo i případy úmrtí miminek způsobené s velkou pravděpodobností jen hrubým porušením základních bezpečnostních pravidel.
Není to nebezpečné
"Relativní riziko úmrtí kojence spícího za bezpečných okolností na lůžku spolu s rodiči není vyšší než u dítěte spícího na separátní postýlce a je rozhodně nižší než u kojence spícího v oddělené místnosti," tvrdí např. Dr. Linda Foldenová Palmerová z Kalifornie, která iniciovala jiné šetření ke stejnému problému a dospěla k podstatně optimističtějším závěrům. "Závěry šetření AAP zpochybňující bezpečnost společného spaní považuji za šokující triumf etnocentrických domněnek, které nepočítají s normálním smyslem rodičů pro bezpečí jejich dětí," řekla Nancy Wightová, lékařka a prezidentka Akademie laktační medicíny (Academy od Breastfeeding Medicine). Kritizovala zejména fakt, že studie AAP nezdůraznily přímou souvislost bezpečnosti společného spaní s pozorností, kterou je zapotřebí věnovat prevenci rizik. "Pokud se společný spánek probíhá ve vhodné místnosti, na vhodném lůžku, ve vhodných lůžkovinách, při zohlednění bezpečnostních zásad a s dospělými, kteří nejsou pod vlivem cigaret, alkoholu, léků nebo drog, pak je společné spaní z psychologického i biologického hlediska naopak optimálním způsobem nočního odpočinku, a to minimálně pro matku a dítě v době kojení," domnívá se Dr. Wightová.
Co prozradila spánková laboratoř
O výhodách společného spaní referoval James McKenna, profesor antropologie na Univerzitě Notre Dame v Indianě. Pozval 35 kojících maminek s jejich miminky do spánkové laboratoře a monitoroval jejich noční odpočinek. Zjistil, že společné spaní matek a dětí nejen přispívá ke sladění jejich spánkového rytmu, ale kojencům se díky přítomnosti matky navíc dostává podnětů potřebných k tomu, aby neupadali do příliš dlouhých fází tzv. hlubokého spánku. "Právě ten," říká prof. McKenna, "může být jednou z příčin náhlého úmrtí, pakliže miminko nemá dosud vyvinuty potřebné dýchací mechanismy pro přechod z hluboké fáze spánku do lehké."
Rovněž z antropologického hlediska se prof. McKenna za společný spánek přimlouvá - četné studie totiž potvrzují, že v kulturách s kvalitní medicínskou péčí a zároveň dlouhou tradicí společného spaní (např. v Japonsku) je procento náhlých úmrtí kojenců nižší.
Přínos pro duševní zdraví v dospělosti?
Také Margot Sunderlandová, renomovaná britská expertka na duševní zdraví a ředitelka Střediska mentálního zdraví dětí (Centre for Child Mental Health) v Londýně, se společného spaní zastává. Nedávno vydala knihu The Science of Parenting (Věda rodičovství), v níž shrnula podstatné vědecké poznatky týkající se každodenní péče o děti a výchovy. Postřehy Dr. Sunderlandové vycházejí ze studií, zabývajících se vývojem dětského mozku a z analýz dětských reakcí za určitých okolností. Tyto studie např. prokázaly, že mozek dítěte odloučeného od rodičů vykazuje obdobnou aktivitu jako při fyzické bolesti. Ohledně spánku Dr. Sunderlandová připomíná, že noční odloučení kojence od matky zvyšuje u dítěte hladinu stresových hormonů, což následně vede k celkovému neklidu a úzkosti. Společný spánek těmto negativním stavům předchází a naopak ještě pomáhá vyrovnávat jiné tlaky a frustrace, jimiž malé dítě může trpět. Dr. Sunderlandová se domnívá, že společné spaní z tohoto pohledu příznivě ovlivňuje celkový vývoj osobnosti dítěte.
Zásady bezpečného společného spaní
Zbytek textu na:
http://www.evalabusova.cz/clanky/vsichni_v_jedne_posteli.php
Zdroj:
časopis MIMINKO, listopad 2006, www.casopis-miminko.cz
